Tak jako advent je přípravou na prožití Vánoc, také Velikonoce mají svou potřebnou dobu přípravy – a to je půst. Postní doba trvá 40 dní, protože také Ježíš Kristus se na začátku svého veřejného působení postil a modlil na poušti 40 dní. Stejnou dobu byl Mojžíš na Sinaji, když se setkal s Hospodinem a přijal Desatero, 40 let putovali Izraelité pouští do Zaslíbené země… Naše postní doba dnes trvá vlastně 46 dní, protože neděle nejsou nikdy postním dnem.

Postní období začíná „Popeleční středou“, je to den, kterému předchází masopustní slavnosti, fašangy a lidové veselice, které měly dříve prostý význam: v postě se nepořádají žádné zábavy, plesy a hostiny, proto se lidé naposledy sešli k zábavě a k plnému stolu.

Popeleční středa je den přísného postu – nejen od masa. Zdraví a dospělí lidé by ten den měli opravdu pocítit hlad. Je to den kajícnosti a pokání, proto jsou věřící při bohoslužbách označováni na čele popelem. Popel je znamení pomíjivosti a tento obřad doprovází slova „Pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš“, nebo se říká výzva Jana Křtitele „Čiň pokání a věř evangeliu“. Smyslem tohoto obřadu není vzbudit nějaký strach ze zmaru a smrti, ale naopak zahlédnout, že je to právě Boží moc, která pozvedla člověka z prachu a smrti. Mimochodem je zajímavé, že tento popel je z posvěcených vrbových ratolestí - „kočiček“ loňské Květné neděle.

Lidově se Popeleční středě říká také „Škaredá středa“, ale ten název je opravdu škaredý. Jak toto pojmenování vzniklo není úplně jasné. Někde jsem četl, že to připomíná jak se Jidáš mračil – škaredil na Krista. Ale to je nepodstatné a trochu naivní. Objevuje se i jiný lidový název „smetná či sazometná středa“, ten den se prý dělal velký úklid domácnosti; vymetaly se komíny. Opět pro duchovní život zcela nepodstatná věc…

Pak už se střídá jeden postní týden za druhým – týden v křesťanské liturgii začíná vždy nedělí, ne pondělkem. Každá postní neděle má své poselství. Například 4. postní neděle se nazývá „Radostná“, protože ač postní, připomíná radost z blížící se spásy, ke které směřujeme vírou v Ježíše Krista. Naopak 5. neděle postní se nazývá „Smrtná“, protože se čte evangelium o lidech, kteří měli blízko smrti: hříšná žena chvíli před ukamenováním a Lazar 4 dny po pohřbu - Ježíš oba vrátil do života. Ten den se mohou zahalovat v kostele kříže, abychom přemýšleli o tom, co by s námi bylo, kdyby se kříž nestal „stromem života“ a klíčem do ztraceného ráje…

Květnou nedělí začíná nejdůležitější čas – „Svatý týden“. Na Květnou neděli si připomínáme vjezd Pána Ježíše do Jeruzaléma před židovskými Velikonocemi. Lidé ho vítali a volali „Hosana, Synu Davidovu, požehnaný jenž přichází, ve jménu Páně“. Do toho ale již zazní první „pašije“, příběh o umučení Krista. Slovo „pašije“ je z latinského „passio“, tzn. utrpení.

Vrcholem celého roku, je „Triduum – třídenní“. To však již nepatří k postní době ale k Velikonocům. Nejprve Zelený čtvrtek. V tento den slavíme ustanovení svátostného nebo služebného kněžství, proto se dopoledne schází kněží v katedrále se svým biskupem, aby obnovili kněžské sliby. Při této slavnosti biskup žehná nové svaté oleje, které se pak celý rok používají při udělování svátostí. Večer jsou v jednotlivých farnostech mše svaté na památku Poslední večeře Páně. Je to pro nás velká slavnost. Vyznavači Islámu při pouti do Mekky alespoň jednou za život obchází Kaabu – černý chladný neživý kámen. My se dotýkáme živého Krista, který s námi zůstal v Eucharistii a který řekl: „Já jsem stále s vámi po všechny dny až do skonání světa“. Při večerní liturgii se naposledy rozezní varhany a zvony a potom na tři dny utichnou. Říká se, že „odlétají do Říma“.

Na to, jak vznikl název Zelený čtvrtek, je opět více názorů: jeden říká, že ten den se dříve četlo evangelium o zelené ratolesti a přitom byly do církve přijati lidé, kteří církev opustili, z důvodu pronásledování, nějakého těžkého provinění nebo z důvodu hereze. Jiná teorie říká, že název vznikl přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). To se mi zdá nepravděpodobné, protože to je důvod, který by se neujal, a navíc Zelený čtvrtek není lkavý den. Pouze na sklonku dne si připomínáme Ježíšovu agónii v Getsemanské zahradě a prožíváme s Ním tyto chvíle opuštěnosti v tiché modlitbě. Asi nejméně věrohodným důvodem názvu jsou hořké byliny, které se jedly při židovském svátku Paschy, a z toho odvozený náš špenát.

Velký pátek je den umučení Pána Ježíše Krista. Při obřadech se ten den neslaví mše svatá – celý den máme před očima Ježíšovu oběť na kříži. Proto součástí obřadů je uctívání kříže. Obřady začínají v tichu, silným gestem, tzv. prostrací – kněz a ostatní služebníci oltáře ulehnou na zem k tiché modlitbě… Také Velký pátek je den přísného postu.

Bílá sobota je den tichého očekávání. Je to den meditace a modliteb u Ježíšova hrobu, kam byl po ukřižování uložen. Vše se již připravuje na vzkříšení, ke kterému došlo v neděli brzy ráno. Protože největší svátky slavíme již v předvečer dne, první oslava vzkříšení je v sobotu večer po setmění. Říká se tomu „velikonoční vigilie“ – čili bdění. Oslava začíná venku žehnáním ohně, od kterého se zapaluje nový „paškál“, velikonoční svíce. Světlo této svíce nás bude provázet po celý rok při nejdůležitějších událostech.

Bílá sobota má svůj název pravděpodobně od bílého roucha, do kterého se oblékali katechumeni, kteří byli na Velikonoce pokřtěni. Říkalo se jim čistí, nebo vyvolení.

Na Hod Boží velikonoční již propukne radost ze vzkříšení naplno, žehnají se pokrmy, aby si křesťané připomněli, že radost z vítězství máme prožívat nejenom v kostele, ale také doma, v rodině, třeba u prostřeného stolu.

----------------

Sváteční akce na Žďársku

Neděle 4. dubna

Žďár nad Sázavou
Velikonoční zábava (Dům kultury, 20 hodin)
K tanci i poslechu hrají kapely Coda a Titan.

Velké Meziříčí
Velikonoční country bál se Stetsonem (Jupiter club, 20 hodin)
Vstupné: v předprodeji 100 Kč, na místě 120 Kč.

Bystřice nad Pernštejnem
Taneční večer při svíčkách (Kulturní dům, 20 hodin)

Herálec
Velikonoční zábava (Kulturní dům, 20 hodin)
Devátým rokem nastala změna, dočasné ukončení koncertování Motouzu přivedlo na pódium skupinu Normal 03. Některé písně díky nim znějí dál, některé už neuslyšíte, nicméně místo nich se objevila spousta dalších hitů z jejich repertoáru.

Vladimír Vojtěch Záleský