Po celý den by se měl zachovávat přísný půst a ten musí dodržovat především děti, chtějí-li vidět zlaté prasátko. A protože nejíst celý den vydrží jen opravdu silné povahy, patří zlaté prasátko mezi nejtajemnější vánoční bytosti.

V tento den museli být bohatí k chudým štědří, rozdávala se almužna, koledníci dostávali výslužku, děti dárky. Brzy ráno se celá rodina chodila umýt ke studni, aby byli všichni do dalších vánoc zdraví a silní.

Protože má 24. prosince svátek Adam a Eva, milenci si mezi sebou vyměňovali jablíčka a perníčky. Adam a Eva byli prvním biblickým párem a proto se stali patrony snoubenců.

V některých zemích začínal Štědrý den zdobením stromečku. Ten symbolizoval rajský strom života, zavěšené ozdoby připomínaly zakázané jablko ze stromu poznání.

Mnohem dříve se na vánoce stavěly betlémy, nejprve jenom v kostelech, pak v zámožných šlechtických domácnostech a na sklonku 18. století se přenesly do lidového prostředí.

Večeře a vánočka

Nejdůležitější částí dne byl a je večer. Večeře by měla být bohatá, ale sestavena z postních pokrmů. Bývalo zvykem dát na stůl něco od všech plodin, aby se příštím roce urodilo. K tradičním jídlům patřily polévky (z luštěnin, rybí, z hub), omáčka ze sušeného ovoce a také kaše (krupicová, prosná, jáhelná). A samozřejmě nesměla chybět vánočka. Ta patří mezi nejstarší vánoční obřadní pečivo.

Vánočky patřily dříve mezi nejoblíbenější dárky, protože vrchnost obdarovávala své poddané především jídlem a šatstvem. Štědrovečerní vánočky byly považovány za vybranou pochoutku. Připravovaly se podle zaručených a osvědčených receptů a každý člen rodiny dostával svou vlastní.

Ryby byly obyčejné postní jídlo a až v sedmnáctém století přestaly být běžnou potravinou chudých lidí. V té době totiž převedla na sebe vrchnost všechna práva rybolovu a i malé pytláctví se krutě trestalo.

Ryby mizely i z vánočních stolů a dopřát si ji mohly jen bohatší rodiny. Pokud však přece jen na štědrovečerním jídelníčku byla, upravovala se většinou na sladko.

Helena Zelená Křížová