Do konečného výběru prošly dva návrhy. V konečném rozhodování bylo k realizaci zvoleno pojetí výtvarníka Jiřího Plieštika. „Ten navrhl nad studnu mříž tvarovanou tak, že evokuje fontánu," popsal budoucí vzhled místa nad studnou Miloslav Lopaur, historik žďárského regionálního muzea.

Návrhy na bezpečnostní zajištění studny, hluboké kolem šesti metrů, a řešení prvků, jimiž bude nad zemí studna doplněna, posuzovali právě pracovníci Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou. Na nich bylo také definitivní rozhodování v pomyslném finále. Do nejužšího výběru prošly pouze dva návrhy.

Těžká volba

„Je to tak. Z těch původně devíti a pak pěti návrhů jsme si nechali dál zpracovávat a takzvaně spočítat dva," uvedl Miloslav Lopaur. Jak dodal, potom už všechno muselo skutečně směřovat do finále, protože  pracovníky muzea začal tlačit čas. Rekonstrukce náměstí rychle pokračuje.

„Za pochodu, a napoprvé bohužel nepříliš úspěšně, jsme se snažili naučit pracovat jako výkonní úředníci," komentoval to Lopaur. „Přiznám se, že i pro nás bylo těžké se pro jeden z návrhů jednoznačně rozhodnout," dodal. Roli při výběru hrála nejen cenová kalkulace stavebního provedení jednotlivých návrhů, ale také míra jejich technické náročnosti.

Ze dvou návrhů, jež nepropadly výběrovým sítem, jeden více akcentoval historický ráz místa, Plieštikovo pojetí je naopak modernější. „Je to stará studna, ani nevíme, jestli veřejná, či soukromá. Jeden z konečných návrhů tomu odpovídal. Na nic si takzvaně nehrál, také by byl levnější. Kolem studny by byla kamenná obruba a na ní jen ležatá mříž, dělaná v podobě, v jaké bývaly v 17. nebo v 18. století," popsal jednodušší možnost zakrytí studny Miloslav Lopaur. Historikové se ale přece jen nakonec přiklonili k modernějšímu pojetí.

Vítězné Plieštikovo řešení obklopuje prostor nad studnou mříží tvarovanou tak, že připomíná výtrysk vody. „V případě vítězného návrhu jsme trvali na ohlubni, to je ta nadzemní část studny, a museli jsme řešit možné problémy zakotvení konstrukce. To byl také důvod, proč jsme potřebovali ještě trochu času – aby nám pracovníci projekční kanceláře hlavního architekta náměstí tento návrh zpracovali, zda je technicky možný," uvedl Miloslav Lopaur.

Financování úprav odsouhlasili radní. „Náklady jsou schválené do výše 420 tisíc korun," připomněl místostarosta Ladislav Bárta. Rada má na jednání 18. srpna výběr konečného řešení potvrdit.

Radní ještě před nedávnem, i když nezávazně, přemýšleli udělat k budoucí podobě studny malou veřejnou anketu na webových stránkách města, kvůli nedostatku času ale od ní upustili. Ze stejných důvodů neuvažovali o veřejné diskusi s účastí architektů a muzejníků, již navrhovalo hnutí Žijeme Žďárem. „Uspořádání a vyhodnocení by trvalo dlouho, opravy náměstí by to neúměrně zdrželo," vysvětlil Bárta. „Rozhodnutí bylo na historicích. Vítězný návrh ale samozřejmě představíme veřejnosti," dodal místostarosta.

Zachování studny fandí vesměs i obyvatelé Žďáru. „Jen ať ji na náměstí nechají. Po komunistických přestavbách a bourání tam toho moc cenného  nezůstalo," řekl Radim Dvořáček.