To všechno platí pro území poblíž Rožné na Bystřicku, kde se již více než padesát let těží uranová ruda. Obcím z okolí se však už toho všeho zdá být trochu moc. „Záleželo by hlavně na lidech, co by tomu řekli,“ vyjádřila se starostka Rožné Eva Sýkorová.

„Konkrétního dosud nevíme vůbec nic. Nevíme, co by to pro obec znamenalo a co by jí to přineslo. Jakákoli diskuse je zatím bezpředmětná,“ řekla Sýkorová. „Úložiště by se výhledově mohlo budovat až za několik desítek let. A třeba se v té době bude otázka jaderného odpadu řešit úplně jinak,“ dodala Sýkorová.

Ani starosta blízké Stříteže Radek Štourač ještě nemá jasno. „Byli jsme informováni pouze předběžně. Nic konkrétního nevíme, takže se k tomu zatím nemůžeme vyjadřovat,“ řekl starosta Štourač.

Lokalita u Rožné zatím podle zástupců Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) ani nefiguruje v oficiálním seznamu vytipovaných míst, která by se na úložiště hodila. V potaz by se také bralo mínění obyvatel z dotčených obcí.

„Oficiálně na list vytipovaných lokalit Rožná zařazena není, to vyžaduje úvodní geologické práce i diskusi v obcích,“ potvrdil ředitel SÚRAO Vítězslav Duda.

Geologický průzkum by teoreticky mohl začít již v přespříštím roce. V té době by již měl být upraven zákon tak, aby všechny obce v okolí možného úložiště byly finančně motivovány.

Pak už by záleželo pouze na jejich rozhodnutí, aby mohlo být požádáno o povolení průzkumu.

Poblíž Rožné by konkrétně přicházela v úvahu lokalita Skalka, kde se v minulosti uvažovalo o vybudování dočasného skladu pro vyhořelé palivo z jaderných elektráren a rovněž se v těch místech nabízí možnost neporušeného skalního masivu.

Před více než desetiletím tam byla vyražena průzkumná štola, ale ČEZ pak dal přednost skladům v elektrárnách a důlní dílo je v současné době zakonzervováno. Životnost takového podzemního prostoru je ve srovnání s povrchovou stavbou prakticky neomezená.

Skalka zasahuje do katastrálních území obcí Věžná, Střítež a Sejřek. V sousedství – v blízkosti uranového dolu Rožná 1 – je připravována ražba zásobníku zemního plynu.

Do něj by se vešlo 200 až 300 milionů kubíků stlačeného zemního plynu. Komplikace by to podle SÚRAO být neměla, a navíc stavba jaderného úložiště v Česku je naplánována až za čtyři desítky let.

Lokalita Skalka

– prostor, ve kterém se nachází rovněž průzkumná štola, se nachází v těsné blízkosti železniční trati Tišnov-Žďár nad Sázavou na pravém břehu říčky Nedvědičky poblíž Bystřice nad Pernštejnem

– zasahuje do katastrálních území obcí Věžná, Střítež a Sejřek

– Skalka leží v upravené výškové úrovni 407 metrů nad mořem a zaujímá plochu jednoho a půl hektaru

– lokalita patřila v roce 1994 k deseti vytipovaným místům v rámci ČR, kde by bylo možné vybudovat dočasný sklad použitého jaderného paliva – později však ČEZ začal budovat sklady v elektrárnách

podzemní stavba je vyražena v severní části tektonicky stabilního masivu Pálená, v jehož hřbetu se nachází vyústění výdušné jámy skladu

– v minulosti byla vyražena 450 metrů dlouhá přístupová štola a třísetmetrová štola průzkumná

– výsledky zkoušek a testů byly zhodnoceny ve zprávě o průzkumu, pak následovalo režimní pozorování ve štole i jejím okolí