„Máme tady už nějaké mapy, síťování, fotografie, skleněné desky a knihy, které nám lidé od začátku roku přinesli. Zatím tyto muzejní věci ale pouze skladujeme, čekáme, jak se vyřeší situace s novým zákonem. Pokud to dopadne špatně, budeme lidem muset všechno vrátit," posteskla si historička Sylva Tesařová z Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě.

Podle nového Občanského zákoníku, kterým byl k 1. lednu 2014 zrušen původní zákon o dani dědické a darovací z roku 1992, musí muzea a galerie platit daň z příjmu v případě darů, které jim lidé přinesou. Darovaný předmět musí navíc nejprve ocenit znalec, takže zmíněné instituce jsou nuceny zaplatit i za jeho služby.

Soudní znalec

„Dříve jsme po celý rok sbírali a nakupovali sbírkové předměty. Jednou za rok, většinou v listopadu, jsme zorganizovali takzvanou nákupní komisi. Šlo o ustálený okruh historiků a etnografů, které jsme pozvali, a ti nám pomohli v případě nákupu určit cenu. I když jsme nenakupovali, ale pouze přijímali dary, byli jsme za nákupní komisi vděčni. Odborníci nám pomohli určit dary po odborné stránce," popsala dřívější praxi Tesařová.

Od 1. ledna 2014 ale podobný postup není možný. Veškeré dary muzeí a galerií totiž musí být zdaněny. Netýká se to ovšem všech těchto institucí, nýbrž pouze těch, jejichž zřizovatele požádali v minulosti o převod sbírek z vlastnictví státu do svého majetku. To je i případ Horáckého muzea. „Když něco dostaneme, jsme povinni to nyní nechat ocenit, což znamená objednat znalce, který věc posoudí, a následně jej také zaplatit. A náš zřizovatel, kterým je město, musí z přijatého daru zaplatit daň," řekla Sylva Tesařová.

Podle vyjádření Zdeňka Kuchyňky z Asociace muzeí a galerií nemůže cenu darovaného předmětu určit zkušený kurátor sbírek, protože by ji mohl následně zpochybnit finanční úřad. Je tedy nutné pozvat soudního znalce, jehož minimální hodinová mzda se pohybuje od tří set padesáti do pěti set korun. Soudní znalec tak může stát muzeum mnohem více, než jaká je hodnota oceňovaného sbírkového předmětu.

I v tomto případě ale existuje i výjimka. „Nový zákoník naštěstí nic nemění na získávání sbírkových předmětů koupí, kdy cena je stanovena dohodou a může být i symbolická. Dá se říct, že se nařízení dá obejít a domluvit se s darujícími, že jim za předmět, který do muzea přinesou, zaplatíme symbolickou korunu. Tak bychom obešli znalce i daň," přisvědčila Sylva Tesařová.

Pro muzea to ale znamená více práce v podobě vypisování formulářů týkajících se koupě sbírkového předmětu. Na druhé straně ovšem ušetří za mzdu znalce i daň.

Pracovníci muzeí si neobyčejně cení lidí, kteří jim artefakty získané například z pozůstalosti stále nosí a nežádají za ně finanční odměnu. „Za většinu donesených předmětů lidé nic nechtějí a jsou rádi, že zůstanou uchované i pro příští generace. Pokud nyní přijde někdo ochotný muzeu něco darovat, dáme mu za sbírkový předmět symbolickou korunu," vysvětlila nynější postup Sylva Tesařová.

Jiným řešením je možnost označit sbírkový předmět, který muzeu někdo daruje, za nález. Ale takovýto postup se muzejníkům příliš nezamlouvá. „Nový zákon není úplně šťastný. Platit znalce je pro nás příliš drahé a nemůžeme každý darovaný předmět označit jako nález. Takže asi vyčkáme, jak na něj budou reagovat kolegové z jiných muzeí a podobně budeme postupovat i my," řekl vedoucí Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou Zdeněk Málek.

Oprava zákona?

Nový zákon se ale dá také obejít. „Podle mne lze z této situace velmi jednoduše vycouvat. A to tak, že pokud mi někdo něco dá, zanesu to do knih do kolonky sbírkotvorná činnost muzea. V minulosti jsem sbírky získával trojím způsobem. Koupí, darem nebo vlastní činností. Jsem placený za to, abych se o sbírky staral a rozhojňoval je. Pokud tedy získám nějakou věc svou vlastní činností, pak to není dar a já se tímto vyhnu darovací dani," vysvětlil svůj postoj k novému zákonu Vladimír Cisár z Městského muzea Bystřice nad Pernštejnem.

O úpravu nového a podle muzejníků poněkud nešťastného zákona už nyní usiluje Asociace muzeí a galerií. Podle všeho to ale zřejmě bude běh na dlouhou trať. Ministerstvo kultury prý prozatím žádné stížnosti nezaznamenalo.

„Pokud by se ale postupem času ukázalo, že problémy skutečně nastávají, je potřeba obracet se na ministerstvo financí, pod jehož kompetenci toto téma spadá. Kdyby ani takový krok situaci nevyřešil, pak by ministerstvo kultury uvažovalo o tom, že by podniklo kroky vedoucí k potřebné právní úpravě," vyjádřila se mluvčí ministerstva kultury Anna Ješátková.