„K 30. červnu bylo v okrese 312 volných míst," informoval Miloš Zauf ze žďárského úřadu práce.
Ve srovnání s předchozím měsícem došlo nejenom ve žďárském okrese, ale v celém Kraji Vysočina k mírnému úbytku lidí, kteří prostřednictvím úřadu práce hledají pracovní uplatnění. Konkrétně na Žďársku to bylo o 0,1%. V červnu v okrese hledalo práci 5 137 lidí, v květnu 5 250 nezaměstnaných.
Na konci minulého měsíce byla situace v celém kraji srovnatelná s loňským červnem, kdy se míra nezaměstnanosti na Vysočině rovněž zastavila na 8,1 procenta.
Nejvíce volných míst, jež žďárský úřad práce nyní nabízí, jsou strojírenské profese, jako jsou seřizovači a obsluha strojů, svářeči, zámečníci či nástrojaři. „Zájem je rovněž o kuchaře, číšníky a servírky," poznamenal Zauf.
Práce za minimum
„Obecně je možné konstatovat, že uchazeči mají zájem o dobře placenou práci. Co se týče profesí, je zájem velmi různorodý, u středoškolsky vzdělaných uchazečů o zaměstnání převažují požadavky na administrativní pozice," uvedl Miloš Zauf. Zájemci o zaměstnání jsou však okolnostmi nuceni přijmout i hůře placenou práci, protože jiná není. Zejména čerství absolventi škol si nemohou vybírat.
„Jsem vyučená servírka, praxi jsem měla už ve škole a pak zase brigády. Číšníky a servírky sice zaměstnavatelé hledají, ale obvykle za deset tisíc hrubého, a k tomu dojíždění do nějakého podniku v místě s obtížným dopravním spojením. Ve městech většinou bez známých nic volného není. A když se od takového platu odečtou daně, pojištění a náklady na dopravu, moc nezbude," uvedla Jana Strnadová ze Žďáru s tím, že uvažuje o práci v zahraničí.
„Dokud bydlím u rodičů a na domácnost jim jenom přispívám, tak to jde, ale nehodlám zůstat celý život odkázaná na rodiče, chci se osamostatnit," dodala dívka.
Úřady práce lidem, kteří mají dlouhodobé problémy s uplatněním na trhu práce, nabízejí rovněž možnost veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa vyhrazená, jež jsou financována ze státních i evropských peněz.
