Budovu Arche začalo v Rokytně stavět stejnojmenné občanské sdružení v devadesátých letech minulého století. Projekt měl sloužit lidem se zdravotním postižením. Proč se ho nepodařilo dokončit, vysvětlil před lety mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radek Ležatka. „Z důvodu neschválení dalšího financování byla v roce 1997 stavba zastavena. Od té doby již výstavba dále nepokračovala,“ dodal Ležatka. Následně nevyšel ani žádný plán na přestavbu.


Nahrává se anketa ...

Z budovy se nakonec stala nevyužívaná ruina. Její současný stav pro Deník okomentoval člen osadního výboru Robert Zelený. „Poslední léta se tam nic neděje a akorát místo zarůstá keři. Nepomohla tomu ani změna majitele. Pořád to chátrá a občas ze střechy nebo zdi něco upadne,“ popsal. Zelený lokalitu vnímá jako něco místo, které nedělá Žďársku dobré jméno. „Má to tak snad každý. Když přijedou turisté, je to jedna z prvních věcí, kterou uvidí. A dobrý dojem to rozhodně nezanechá,“ řekl s tím, že ve zlepšení už ani nedoufá.

Synagoga ve Velkém Meziříčí

Sporným a diskutovaným místem byla dlouhá léta také synagoga ve Velkém Meziříčí, která stojí poblíž tamního Náměstí. V bývalé náboženské budově totiž sídlilo Centrum levného nákupu zaplněné všemožným zbožím. To leželo na schodištích, oknech i v patře na zemi. Situace se však změnila loni na podzim. Budovu totiž získalo do svého majetku město za symbolickou jednu korunu. V září pak zmizelo i zboží spolu s cedulí lákající k nákupu. A do zkulturnění okolí se pustili také dobrovolníci.

Starosta Velkého Meziříčí Alexandros Kaminaras uvedl, že se synagoga bude v budoucnu sloužit koncertům, přednáškám či výstavám. „Naším cílem je Novou synagogu pozvolna oživovat a zaplnit ji i workshopy, happeningy či charitativními akcemi. Synagoga bude součástí společenského života ve městě,“ přislíbil Kaminaras.

Zdroj: Deník/Jiří Kašpárek

Starosta zároveň doplnil, že změna si vyžádá čas. „V dohledné době rekonstrukce nebude. Čeká nás totiž oprava knihovny a náměstí. To jsou velké investice,“ předeslal.

Peklo s vandaly

Ne vždycky však vrhá stín na své okolí nevzhledná nebo zapomenutá budova. Občas nedělají místu dobrou pověst samotní návštěvníci. Takovým příkladem je park Farská humna ve Žďáře nad Sázavou. Za dne ho navštěvují rodiče s dětmi a využívají tam krásy zeleně i prolézačky. Večer se však v místě často scházejí opilci a lidé, kteří místo ničí a znečišťují.

Své o tom ví Emma Břečková, která obsluhuje kávavan. Ta zkušenosti s vandaly nazývá jako peklo. „Měli jsme tu pro zákazníky stan, do kterého si mohli zajít. Ten jsme kvůli poničení několikrát opravovali. Jenže nakonec ho někdo porušil natolik, že jsme ho museli dát úplně pryč,“ přiblížila loni v létě Emma Břečková.

S narůstajícím vandalismem se v poslední době potýkají návštěvníci hřiště ve Žďáře nad Sázavou
Vandalové ničí kávavan a hřiště na Farských. Nešikovností tomu přispívají rodiče

Jenže podobné situace se dějí opakovaně. Jen pár metrů od parku bydlí dva manželé v důchodu. Ti se s Deníkem podělili o své zkušenosti, ale kvůli bezpečí si přáli zůstat v anonymitě. „Furt nám někdo hází přes plot lahve, sklenice a další nepořádek. Nemohu už ani nechat dveře otevřené, protože nám nedávno někdo dovnitř hodil prskavku a propálil nám koberec. Neustálý hluk nebudu ani zmiňovat. Pomůže na chvíli, když prší nebo tu projede policejní hlídka. Tu zde vídávám pravidelně. Jenže tu bydlím patnáct let a problémy s výtržníky neubývají,“ postěžovala si osmdesátiletá žena.

Že v centru města ruší opilci noční klid, řešili zastupitelé už před rokem. Starosta města Martin Mrkos tehdy prohlásil, že se chce město vypořádat s lidmi, kteří přeženou míru pití, vyhláškou. „Policisté mají oporu v zákoně, když někdo budí veřejné pohoršení. Ta vyhláška má být takový preventivní nástroj,“ sdělil Deníku.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jaká je největší ostuda Třebíčska? Stání u Dukovan, pošta, silnice na Meziříčí

Zdroj: Deník/Milan Krčmář