Kde lidé nejvíce dostávají svým slibům? Podle posledních dostupných údajů na Pelhřimovsku. A nejde jen o ledajaké sliby, nýbrž celoživotní. Pokud si pár na západě Vysočiny řekne své ano, je velká šance, že jim to vydrží. Pelhřimovsko má totiž nejnižší rozvodovost v celé republice.

Konkrétně se okres pyšní 1,4 rozvodu na tisíc obyvatel. Mezi nejúspěšnější s počtem 104 rozvodů za rok 2020 patří i v kompletních číslech. „Je to statistika, která mne velice těší. Co na to říct, drsná Vysočina lidi nejspíše stmeluje pevnými pouty,“ zamyslel se pelhřimovský starosta Ladislav Med.

Sňatky, porody, úmrtí, rozvody a důchody na Vysočině. Ilustrační foto
Smutek i veselí. Lidé se na Pelhřimovsku nejméně rozváděli, přibylo ale úmrtí

Rozvodovost ovlivňuje celá řada faktorů. Kultura, tradice, hodnoty, emancipace, důraz na individualismus nebo míra náboženského cítění populace. V současné době odborníci hovoří o takzvaném fenoménu rozvodovosti, neboť se výrazným způsobem změnil pohled na instituci manželství. „Lidé dnes nečekají, že věci budou mít dlouhého trvání – platí to o práci i o majetku, a ke škodě zúčastněných dětí často i o manželství,“ napsal v knize Děti a rozvod britská socioložka a psycholožka Heather Smith.

Málo svateb, hodně mrtvých

Nutno však podotknout, že ačkoli jsou páry z Pelhřimovska svým manželským slibům nejvěrnější, zrovna mnoho těchto Ano si neřekli. V kraji je okres s 282 svatbami za rok 2020 oblastní s nejnižším počtem svateb. V celorepublikovém srovnání je Pelhřimovsko osmé od konce. Pelhřimovsko zaznamenalo i další nej jako nejvyšší průměrný věk, nejméně živě narozených dětí a druhý nejvyšší počet – čtrnáct- zemřelých v republice při přepočtu na tisíc obyvatel.

V souvislosti se svatbami a rozvody si zajímavým způsobem vedlo i Jihlavsko. V obou statistikách totiž v celkových číslech kraluje. Co se rozvodů týče, vede i při přepočtu na tisíc obyvatel. Ve sňatcích okres předběhlo Třebíčsko.

Jihlavsko má na Vysočině také nejvyšší průměrný věk matky při narození dítěte, čímž krajské město věrně následuje západoevropské modely demografického vývoje. „Druhý demografický přechod začal v západní Evropě zhruba v polovině šedesátých let minulého století. Je charakteristický zejména změnami v chování jedinců, zvyšování věku matek při narození prvního dítěte, snižování sňatečnosti a poklesu úhrnné plodnosti a sňatečnosti. Lidé začali upřednostňovat vlastní cíle a odkládat zakládání rodiny,“ uvedl v knize Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě sociolog z Masarykovy univerzity v Brně Ladislav Rabušic.

Chalupová Zuzana, 22.12.2021, Pelhřimov, 3190 g, 49 cm
Podívejte se na miminka narozená na Vysočině v 2. týdnu

Ze statistik vyplývá, že Vysočina patří k nejméně zalidněným místům v České republice. Jihlavsko se s počtem 94,6 obyvatel na kilometr čtvereční sice nachází na vrcholu v krajském měřítku, nicméně v celorepublikovém srovnání je až sedmačtyřicátá. Šedesáté je Havlíčkobrodsko a sedmdesáté ze sedmasedmdesáti okresů je opět Pelhřimovsko.

Nejčastějším jménem na Vysočině se stala Marie. V kraji se jich nachází přes dvadavacet tisíc, za Mariemi se s čísly patnáct tisíc a čtrnáctí tisíc nachází Jiří a Janové. Nejvíce je v kraji Dvořákových, Dvořáků, Svobodových a Svobodů.