Zamířila přímo ke studentce, která se v podřepu opírala o stěnu domu. Co vás napadlo jako první, když jste to děvče uviděla?

Že potřebuje pomoc, protože se jí asi něco stalo. Moc jsem o tom vlastně nepřemýšlela, šla jsem k té dívce úplně automaticky.

Jak konkrétně jste jí chtěla pomoci, než jsme vás upozornili, že se jedná o test?

Ze všeho nejdříve jsem chtěla zavolat záchranku a všechno jim co nejpřesněji popsat. Pak bych dívku asi uložila na zem na nějakou bundu a nohy jí opřela o zeď toho domu, aby je měla výše než hlavu.

Přemýšlela byste o tom, co všechno by jí mohlo být?

Ani moc ne. Řekla jenom, že se jí točí hlava a že asi omdlí. Hlavně bych se jí snažila zajistit odbornou pomoc.

Vy sama umíte poskytnout první pomoc?

Teoreticky ano. Kdysi jsem absolvovala kurz, ale to bylo ještě ve škole. V praxi to pak nikdy nepoužila. Ale určitě bych se o to pokusila, nedovedla bych jen tak odejít.

Nenapadlo vás, že to může být „bouda“ a že ta dívka vás třeba chce okrást?

Ne, vůbec ne. Můj otec má cukrovku a kdysi zkolaboval přímo na ulici. Kdyby mu tenkrát lidé hned nezavolali záchranku, asi by to s ním dopadlo špatně. Tak to tak beru.

Související článek o testu čtěte v rubrice vpravo