„Podařilo se nám získat dotaci na nový chodník u kostela, jenž by navazoval na chodník stávající. O to jsme usilovali zejména kvůli bezpečnosti dětí, které tamtudy chodí na autobus, a klientů domova Kamélie. V této souvislosti jsme museli odkrýt starou kostelní zeď, ta bude nahrazena novou. Přitom narazili dělníci na kosterní pozůstatky z bývalého hřbitova,“ vysvětlila netradiční nález starostka Křižanova Marie Smejkalová.

Na místo museli být povoláni archeologové. „Městys nás požádal o záchranný archeologický výzkum u této stavby. Tím, že byla vybourána stávající poškozená zídka, byl odkryt zásyp v místě, kde se původně nacházel hřbitov. Zásyp pravděpodobně vznikl z kosterních ostatků z původního hřbitova. Zjistili jsme, že ostatky byly druhotně přemístěny, pocházejí ze zrušených hrobových jam,“ poznamenal terénní technik jihlavského Muzea Vysočiny Marek Krutiš.

Lidské pozůstatky se nenacházely v anatomické poloze, ale byly ve výkopu různě „rozházeny“. Jejich stáří rozhodně není odhadováno na roky, v zemi se s největší pravděpodobností nacházejí už více než dvě stě let. „Nejsem sice znalec místní historie, ale předpokládám, že původní hřbitov byl přemístěn v rámci Josefínských reforem. Josef II. v roce 1785 totiž zakázal pohřbívat ve městech a v obcích, a tak všechny hřbitovy musely být přemístěny mimo obytné části. Hrobové jámy byly tehdy vybrány a do další jámy za zdí kostela byly přemístěny zbytky ostatků,“ potvrdil Marek Krutiš.

Radnice se musela o nalezené ostatky důstojně postarat. Volba padla na společný hrob. „Nechali jsme vykopat hodně velký hrob. Domluvili jsme se s panem farářem Václavem Hejčem, který jej vykropil a požehnal. Hrob, do něhož jsou ostatky uloženy, bude základem pro plánovaný urnový háj,“ vyjádřila se Marie Smejkalová.

Nález ostatků u svatostánku v Křižanově není ojedinělým případem. „Kostel svatého Václava v Křižanově byl datován do poloviny 13. století, ve stejný čas tam zřejmě vznikl i hřbitov. A byl tam až do té doby, dokud to nebylo Josefem II. zakázáno. To je ale také případ i dalších měst a obcí, všechny hřbitovy byly tehdy budovány v obytné části,“ uvedl Marek Krutiš.

S nálezem kostí předků mají své zkušenosti například i v Bystřici nad Pernštejnem, kde byly v roce 2009 v blízkosti kostela svatého Vavřince objeveny lidské pozůstatky při přestavbě náměstí. Tehdy pocházely z takzvaného karneru, tedy ze hřbitovní kaple, která ve své době sloužila jako kostnice.