„Bohužel, zájem nebyl takový, jaký jsme očekávali. Rozhodně se ale nebudeme vzdávat a pokusíme se projekt zrealizovat třeba v příštím roce. Podle mne je nejdůležitější osvěta. Lidé si na něco podobného musí nejdříve zvyknout. Strach z neznámého byl možná jedním z důvodů, proč se rodiče rozhodli své nadané děti do projektu nepřihlásit,“ myslí si ředitelka základní školy Alexandra Gabrielová.

Zvláštní pozornost

Vedení školy rozdalo v minulém školním roce do mateřských školek v Bystřici dotazníky, kde se rodičů mimo jiné ptalo, zda by své dítě do skupiny nadaných žáků přihlásili. „Osmdesát procent dotázaných bylo pro. Když se měli ale nakonec pevně rozhodnout, neudělali to,“ podotýká ředitelka.

Podle Ondřeje Straky ze žďárské pedagogicko-psychologické poradny, která na projektu s bystřickou školou spolupracovala, je škoda, že se věc nepodařilo zrealizovat.

„Od prvopočátku jsme věděli, že projekt nebude lehké uskutečnit. Počítali jsme s tím, že děti rozhodně nevytvoří jednu samostatnou třídu. V menších městech jako je Bystřice nebo i Žďár se v jednom ročníku tolik nadaných dětí nikdy nesejde. Mysleli jsme ale, že by se mohly najít tři čtyři děti, které by byly mezi svými vrstevníky v jedné třídě. Do výuky by pro ně bylo začleněno náročnější a více stimulující učivo, samozřejmě v rámci jejich možností,“ uvádí Ondřej Straka.

Jak tvrdí, je dobré, pokud je nadanému žákovi věnována zvláštní pozornost. „Nadané dítě má specifické vzdělávací potřeby a potřebuje určitou formu individuální péče, což upravuje i současně platný školský zákon,“ vysvětluje.

Na Žďársku zatím podobný projekt, jaký chtěli realizovat v Bystřici, neexistuje. Péče o jednotlivé nadané děti se projevuje výhradně ve formě obohacování jejich učiva, přičemž tito žáci zůstávají ve svých běžných třídách.