Obyvatelé Hamrů se rozhodli pojmenovat toto dílo tak, aby připomínal název obce, proto Hamroň. K soše si vymysleli i abstraktní bajku:
„Byl to tvor zvláštní. Lidí se nejdřív hodně stranil, vyhýbal se jim a s funěním utekl do pralesního houští, sotva je slyšel. A když ho přeci jenom někdo zahlédl, tak uviděl tak nanejvýš ty veliký oči, jak na něho zvědavě a přitom se strachem koukají. Tvor, pak se mu začalo říkat Hamroň, protože u těch Hamrů se nejčastěji objevoval, po sobě největší stopu nechával v zimě. Nikdo totiž neměl tak veliký nohy, nebo to jsou ruce – čert ví – jako on. Ani po nich snad nechodil, spíš se po nich plazil jako nějaký had, nebo šnek nebo nějaké podobné zvíře….“
Hamerští vytvořili poblíž sochy příjemné posezení, které v předvánočním čase doplnili světelnou vánoční výzdobou nedaleko stojícího stromu.
