„Jsme vázáni referendem,“ uvedl starosta Oslavičky Dušan Koch. Obyvatelé podle něj jednoznačně odmítli úložiště v místním referendu už před několika lety, což stále platí.

„Podle právního výkladu se výsledek referenda vztahuje nejenom na vybudování úložiště jaderného odpadu, ale i na povolení průzkumných prací,“ dodal starosta Dušan Koch.

Ve žďárském okrese leží dvě lokality ze tří vytipovaných na Vysočině. Zde by podle odborníků ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mohly být vhodné podmínky pro umístění úložiště. Zda tomu tak opravdu je, se bez geologického průzkumu nedá ověřit.

Horka a Kraví hora

Kromě lokality Horka na okraji Velkomeziříčska, do které mimo Oslavičky ze žďárského okresu patří ještě Osové a Oslavice dalších šest vsí už leží na sousedním Třebíčsku, připadá v úvahu takzvaná Kraví hora na Bystřicku. Do tohoto území katastrálně spadají obce Střítež, Moravecké Pavlovice, Bukov, Věžná a Sejřek.

Největší státní příspěvek by podle katastrální výměry vytipované lokality získala za průzkum Střítež, a to 2,3 milionu korun ročně. Tam možnost průzkumu úplně nezavrhli, ale podle vedení obce záleží výhradně na názoru obyvatel.

„Byli jsme SÚRAO ubezpečeni, že případný souhlas s průzkumnými pracemi ještě neznamená souhlas s vybudováním úložiště, kdyby se lokalita skutečně ukázala jako vhodná,“ sdělil starosta Stříteže na Bystřicku Radek Štourač.

„Peníze, které stát slíbil, rozhodující vliv na povolení průzkumu mít nebudou, i když se k tomu jistě přihlédne. Nejdříve ale musíme zjistit aktuální názor obyvatel. Velice rádi tedy využijeme nabídky SÚRAO na veřejné debaty s jejich odborníky. Je na nich, aby lidi přesvědčili, že jim povolením k průzkumu žádné riziko nehrozí. Pokud ale budou obyvatelé obce proti, zastupitelé to samozřejmě budou akceptovat,“ řekl starosta Štourač.

Série diskusí v příštích měsících ve všech zainteresovaných obcích by podle zástupců SÚRAO měla lidem srozumitelně a podrobně vysvětlit, co by se v katastru jejich obce dělo, kdyby průzkum povolili. „Obyvatelé se budou moci ptát zástupců SÚRAO na cokoliv, co se týká geologického průzkumu i hlubinného úložiště,“ potvrdil vedoucí přípravy hlubinného uložiště SÚRAO Jiří Slovák. Průzkumy by podle Slováka měly přispět k rozhodnutí, jak se Česká republika vypořádá s jadernými odpady z Temelína a Dukovan.

„Znalost horniny je klíčová pro zjištění, zda je lokalita vhodná pro ukládání použitého paliva, či ne. Samotné úložiště s podložím z tvrdých krystalických hornin můžeme se souhlasem obcí vybírat až po průzkumech,“ dodal Jiří Slovák. Zatímco na Velkomeziříčsku se lidé ke geologickým průzkumům i úložišti samému staví spíše s despektem, na Bystřicku jsou vstřícnější. Za půl století činnosti uranových dolů, v jejichž okolí žijí, je slovo radioaktivita neděsí. Navíc se tam připravují i další projekty.

Soukromý investor chystá stavbu obřího podzemního zásobníku na zemní plyn v sousedství dolu Rožná 1, kde se nyní razí průzkumné štoly, a firma ČEZ se nevzdala plánu na vznik záložního skladu ve Skalce u Věžné na vyhořelé jaderné palivo.