„Měli jsme jenom několik sporadických případů jako například import kampylobakteriózy z Itálie nebo salmonelózy z cestování po Slovensku,“ informovala vedoucí územního pracoviště Krajské hygienické stanice ve Žďáře nad Sázavou Renée Mašová.

Podstatně častěji než při zahraničních pobytech lidi střevní bakteriální nákaza postihne doma. Zejména při rodinných grilováních a podobných oblíbených letních událostech.

Zdrojem salmonelózy, které nahrává teplé počasí, jsou nejčastěji nedostatečně tepelně upravená vejce, drůbeží maso, krémy, cukrářské výrobky či majonézy z čerstvých žloutků. Riziko nákazy nelze vyloučit ani u domácích vajec. Bakterie rovněž mohou být na ovoci a zelenině, které byly ošetřované hnojivy živočišného původu, tudíž platí pravidla důkladného mytí, loupání, případně vaření. Nemoc, která se projevuje průjmy, zvracením, nevolností, horečkou a v horším případě dehydratací organismu, způsobují bakterie rodu Salmonella, které se v teplém prostředí rychle množí.

Kromě opatrnosti při výběru potravin je rovněž důležité věnovat pozornost oddělení kuchyňských ploch používaných při manipulaci se syrovou a již uvařenou stravou. „Ke snížení rizika kontaminace není například možné používat stejné kuchyňské náčiní na syrový a už tepelně zpracovaný pokrm,“ uvedla epidemioložka.

Milovníky grilovaného masa, hlavně drůbežího, může ohrozit také kampylobakterióza. Projevuje se podobně jako salmonelóza. „Onemocnění se přenáší nedostatečně tepelně upraveným drůbežím masem. Kuře musí být například propečené tak, aby maso nebylo u kostí krvavé,“ upozornila Mašová.

Přenos z člověka na člověka je u obou zmíněných onemocnění relativně nízký. „Při zachování zásad hygieny by k němu dojít nemělo. Riziko je o něco nižší u kampylobakteriózy,“ dodala epidemioložka.

Salmonelóza

- způsobují ji bakterie rodu Salmonella
- k přenosu nejčastěji dochází konzumací tepelně nedostatečně upraveného masa a vajec, nebo vlivem špatných hygienických návyků
- bakterie ničí teplota od 70 °C, ale ne okamžitě, proto se doporučuje jídlo dostatečně dlouho péct, vařit či ohřívat
- inkubační doba je maximálně 48 hodin
- k nejčastějším příznakům nemoci patří nevolnost, zvracení, průjem, horečka a bolesti břicha, v závažnějších případech musí být nemocný hospitalizován, protože hrozí dehydratace organismu
- nejohroženější jsou malé děti, senioři a osoby se sníženou imunitou, kterým může nemoc přivodit vážné zdravotní komplikace
- salmonelóza se obvykle léčí hydratací organismu a dietou
- nemoc trvá 4-7 dnů, poté pacient může ještě nějakou dobu vylučovat bakterie ve stolici, případně se stát chronickým bacilonosičem

Kampylobakterióza

- způsobuje ji bakterie Campylobacter jejuni
- k přenosu dochází především konzumací nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa či v důsledku manipulace s grilovaným a syrovým masem totožným kuchyňským náčiním
- inkubační doba je až týden
- příznaky jsou podobné jako u salmonelózy, onemocnění trvá asi týden, poté pacient ještě několik dnů až týdnů bakterie vylučuje ve stolici