Jak uvedli zástupci zemědělských podniků v kraji, podle prvních desítek sklizených hektarů se těžko usuzuje, jaké budou celkové hektarové výnosy.
Na základě zveřejněného odhadu Českého statistického úřadu by se ale z hektaru mohlo v kraji v průměru sklidit kolem 4,4 tuny obilí. Tedy o něco více, než tomu bylo vloni.

Průměrný rok

Podle farmářů ale bude ještě hodně záležet na počasí. „Dokud nejsou plodiny sklizené, těžko hodnotit,“ nechal se slyšet Václav Špaček, ředitel Okresní agrární komory ve Žďáře nad Sázavou.

Po víkendových bouřkách s prudkými dešti například hodně polehl mák. U obilí se podle Špačkova vyjádření výnosy na Žďársku v dobrých letech blíží k pěti tunám.„Nevím, jak jsou na tom zemědělci v jiných částech okresu, ale my jsme prozatím do polí se stroji nevyjeli. Na sklizeň se teprve chystáme, plodiny totiž ještě nemají odpovídající zralost,“ sdělil Roman Šustáček, vedoucí zemědělské výroby společnosti Proagro Radešínská Svratka. Zároveň poznamenal, že řepku by mohli začít sklízet do čtrnácti dnů.

Kromě zmiňované olejniny zasel podnik letos mimo jiné z obilovin ječmen, pšenici, kukuřici na siláž a na 60 hektarech pěstují geneticky upravené brambory, které se zpracovávají výhradně na průmyslový škrob. Ten se pak využívá pro výrobu lepidel, papíru, mazacích směsí a dalších podobných produktů.„Podle mého předběžného odhadu budou naše letošní výnosy u obilí obdobné jako v loňském roce, něco kolem čtyř až pěti tun,“ dodal Šustáček.

Činit se mezi prvními v kraji začali pěstitelé na Třebíčsku. Zemědělské družstvo v Kožichovicích na Třebíčsku zahájilo sklizeň ozimého ječmene už minulou sobotu. Před dešti stihli posekat asi 30 hektarů.„Jsme v samém úvodu žní. To, co jsme dosud sklidili, neposkytuje obrázek o celkovém výsledku,“ řekl předseda družstva Jaromír Krátký.

I v Agroosu Jaroměřice nad Rokytnou už sklízejí hrách, včera se dostaly do lánů s ozimým ječmenem první kombajny.

Jednatel jaroměřické společnosti Jiří Dufek si myslí, že letošní úroda bude průměrná. Pro pracovníky z Agropodniku Košetice na Pelhřimovsku pak odstartovaly žně v úterý.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo letos na Vysočině oseto obilovinami přes 147 tisíc hektarů polí, ve srovnání s loňskem je to o 800 hektarů méně. Víc než polovinu obilných polí tvoří pšenice, následují ječmeny a oves. Statistický odhad průměrného hektarového výnosu obilí v kraji 4,4 tuny je o 0,3 tuny vyšší než loňský výsledek žní. Podle ČSÚ to přesto vypadá tak, že Vysočina bude mít letos nejnižší výnos mezi kraji. V celém Česku by farmáři měli v průměru z hektaru sklízet kolem 4,85 tuny obilovin.

Co se týká řepky, ta na Vysočině zabírá 39 400 hektarů polí. U této plodiny zatím ČSÚ očekává hektarový výnos kolem 2,77 tuny, zatímco před rokem zemědělci v kraji sklidili 2,83 tuny. Tradiční brambory se momentálně na Vysočině pěstují na 9448 hektarech, rozloha se oproti loňsku snížila o 257 hektarů. Podle odborníků některé farmy upřednostnily před bramborami kukuřici, kterou potřebují do bioplynových stanic. Produkce energií je pro ně prý finančně výhodnější než prodej brambor.

-----------

Co zaseli*

Struktura osevů na orné půdě
v kraji Vysočina pro rok 2011:

Plodiny
obiloviny celkem 147 075

pšenice 75 160
žito 5116
ječmen 50 679
oves 6878
triticale 4868
řepka 39 434
brambory 9448

orná půda celkem 280 902

* údaje uvedeny v hektarech

zdroj: Český statistický úřad