Jedná se navíc o počet zvířat, jež jsou myslivcům nahlášena, mnoho další sražené zvěře končí nezaznamenáno. „Evidovat by se měla všechna sražená zvířata, ale ne vždy se tak bohužel děje. My vycházíme hlavně z toho, co sami najdeme, co nám nahlásí policie a někdy také veřejnost,“ vypočítává Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou.

Pokud si člověk například sraženého srnce „uleje“ do kufru auta, musí se při přistižení zodpovídat z trestného činu pytláctví, za což mu hrozí nemalé pokuty. Nebezpečnými lokalitami jsou pro zvířata především frekventované komunikace s blízkostí lesa. „Rizikové jsou vlastně všechny silnice první třídy a samozřejmě i dálnice u Měřína, tam zahynou desítky kusů zvěře ročně,“ říká Sedlář.

Lze vůbec počty sražených zvířat nějak redukovat? Jedním způsobem jsou podle Sedláře chemické ohradníky, umístěné nyní podél silnice I/37 od Karlova k Borkám. „Ty ale plní svoji funkci hlavně tehdy, když je zvěř v klidu. Ucítí lidský pach pocházející ze speciální pěny a silnici se vyhne. Pokud ale prchá nebo se vzájemně pronásleduje, může i přesto vběhnout do vozovky,“ vysvětluje myslivec.

Dalším preventivním opatřením je klasické oplocení rizikového úseku, jaké je v okrese k vidění jen u Bohdalova. „Snažili jsme se k dotování těchto plotů inspirovat pojišťovny, ale neuspěli jsme. Přitom při srážce se zvěří pak musí majitelům aut vyplácet mnohem vyšší částky, než by je stálo vybudování plotů v nebezpečných úsecích,“ dodává Oldřich Sedlář.