Na půlnoční mši přijdou do kostela i nevěřící

Ta je mezi lidmi nejznámější, těší se velké oblibě, o čemž svědčí nezřídka přeplněné svatostánky. „V bítešském kostele je tradiční mše o půlnoci, ale v 16 hodin je mše určená pro rodiny s dětmi. Ta je ozvláštněna tím, že děti si nesou lampičky, svítí při evangeliu, zpívá dětský sbor,“ popsal bítešský duchovní Bohumil Poláček.

„Po mši jdou děti domů a v lampičkách si odnášejí Betlémské světlo. To pak roznášejí třeba sousedům. Snažím děti vést k tomu, aby Betlémské světlo přinášeli jiným,“ dodal Poláček.

Bohoslužby pro děti

Půlnoční mše pro křesťany znamená chvíli velkého svátku. Podle tradice se Ježíš Kristus narodil právě o půlnoci. Mše se od jiných bohoslužeb liší především dobou konání. „Na Štědrý den odpoledne bývá mše pro rodiče s malými dětmi, nebo alespoň s jedním z nich, aby ten druhý mohl doma v klidu připravit stromeček s dárky,“ přiblížil program bohoslužeb bystřický farář Karel Rozehnal.

Kvůli neopakovatelné atmosféře do kostelů o Vánocích míří i nevěřící. „V Bystřici je mše pro děti v 16 hodin, půlnoční je už ve 23 hodin,“ doplnil kněz s tím, že mši slouží ještě v nedalekém Lísku. Tam se letos lidé v kostele sejdou v 21 hodin.

Za doby prvních apoštolů se sloužily jenom velikonoční mše. Historie půlnočních sahá přibližně do třetího století našeho letopočtu.

Pokračovatelé apoštolů chtěli oslavit narozeniny Ježíše Krista a vybrali si toto datum. Později stanovili ještě 25. březen jako den, kdy byl Kristus počat.

Den, který byl pojmenovaný jako Zvěstování Páně je v církevním kalendáři, ale jedná se o menší svátek. Velkým církevním svátkem spojeným s Vánocemi je den Zjevení Páně 6. ledna. Lidově se mu říká Tři králové. „Pro pravoslavné křesťany je právě tento den hlavní vánoční svátek,“ připomněl žďárský duchovní správce Vladimír Vojtěch Záleský.

-------------

Půlnoční mše