Na prodej napadeného dřeva je teď ideální doba. „Ceny dřeva se mění kvartálně, teď jsou oproti loňskému létu o něco vyšší. Záleží na parametrech, ale mluvíme zhruba o tisícikoruně za kubík,“ uvedl Michal Boček z havlíčkobrodské rodinné firmy Lesní správa Michal Boček.

Je to prý momentálním nedostatkem dřeva na trhu. „To kůrovcové se totiž těží nejvíce v létě, takže většina je ho momentálně vytěžená a na trhu je ho méně,“ vysvětlil Boček.

Projekt je určen pro obce do 500 obyvatel a má pomoci zachovat dostupnost služeb na venkově. Ilustrační foto.
Víc služeb pro venkov Vysočiny: nejmenší obce má podpořit nová dotace

To potvrdil i ředitel Lesního družstva Přibyslav Jiří Svoboda. „Ceny šly mírně nahoru, řekl bych zhruba o deset procent. Je tady vidět jakési oživení trhu a dřevo se prodává rychleji. Doufáme, že to vlastníky lesů bude motivovat k rychlejší těžbě,“ přidal se.

Ani tak se ale náklady spojené s těžbou lidem často nevrátí. „Dotace na dorovnání škod způsobené kůrovcovou kalamitou se zkrátily o pětadvacet procent. Tím se obnova a údržba značně komplikuje, protože se mi v žádném případě nepokryjí náklady,“ postěžoval si Petr Kratochvíl z Nového Města na Moravě, který vlastní sedm hektarů lesa.

Musí těžbu dotovat

S kůrovcem ale bojují i obce. Své o tom vědí třeba v Jiřicích. „Máme necelých dvě stě hektarů obecních lesů. Zatímco dříve jsme těžili maximálně patnáct set kubíků dřeva ročně, loni to kvůli kůrovci bylo čtyřiadvacet tisíc kubíků,“ sdělil jiřický starosta Miroslav Jirků.

Kůrovcová kalamita na Vysočině
- loni vytěžili 2 884 000 m3 dřeva
- letos plánují vytěžit 2 870 000 m3 dřeva
- v kraji je 5 978 hektarů holin
- plánují zalesnit 3273 hektarů
- nejvíce postiženými oblastmi jsou Ledečsko, Telčsko, Novoměstsko a Pelhřimovsko
zdroj: Lesy ČR

Jak dodal, ani jim se těžba nevyplatí. „Dříve jsme prodejem dřeva doplňovali obecní rozpočet, teď se naopak dostáváme do mínusu a musíme těžbu dotovat. Sice dostáváme nějaké příspěvky od státu, ale ty sotva pokryjí náklady,“ pokrčil starosta smutně rameny.

S kůrovcem se v současné chvíli potýká téměř celá Vysočina. „Mezi nejvíce postižené oblasti patří Pelhřimovsko, okolí Ledče nad Sázavou, Telče a Nového Města na Moravě,“ přiblížila Eva Jouklová, mluvčí státního podniku Lesy ČR, který na Vysočině spravuje zhruba třetinu všech lesů.

Právě Lesy ČR loni vytěžily téměř tři miliony kubíků dřeva, většina byla napadená kůrovcem. „Letos počítáme se zhruba stejným objemem dřeva,“ nastínila Jouklová.

Za novým projektem pro mobilní telefony stojí Mobilní rozhlas s technologickým startupem MAMA AI a Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), ilustrační foto
Unikátní covid report pro obce: na mobilu se dozvíte, co se děje na Vysočině

Naopak Lesní družstvo Přibyslav zaznamenalo, co se kůrovcové kalamity týče, malé zlepšení. „Aktuálně jsme na tom celkem dobře. Napadané dřevo jsme stačili vytěžit do konce loňského roku a teď čekáme na léto, až se zas kůrovec bude rojit,“ informoval ředitel Svoboda.

Dá se říct, že do určité míry pomohl i loňský deštivý rok. Vyhráno ale není. „Toho podkorního hmyzu je tolik, že déšť nemá až tak zásadní vliv. Dává nám jakousi šanci, ale pokud vlastník lesa nezabojuje a nebude důsledně kácet napadené stromy, tak to ani déšť nevyřeší,“ podotkl Svoboda.

Dřevo, které kůrovec napadl, musí z lesů zmizet nejpozději do konce května. „Termín jarního přerojení kůrovce závisí na průběhu počasí. V předchozích dvou letech to bylo na značné části Vysočiny už v průběhu dubna, proto by bylo třeba hmotu s kůrovcem do té doby zpracovat,“ doplnil náměstek hejtmana Lukáš Vlček, který má na starosti životní prostředí.