„Myslím, že by to mělo zůstat u té dobrovolnosti, jak je to teď. Jakmile někde na poli nebo v lese vzniknou „mýtné brány", bude to začátek konce. Obce a sdružení snad lyžařské trasy značí proto, aby se v regionu zvýšil turistický ruch, protože ten pomůže i místním podnikatelům. Za chvíli by si mohl někdo vzpomenout, že by se daly zpoplatnit i cyklostezky, protože něco stály a musí se také udržovat," myslí si František Mikulka ze Žďáru nad Sázavou.

Jiným by zase zpoplatnění vstupu na běžkařské tratě nijak zvlášť nevadilo. „Třeba v rakouských Alpách je to běžné, nikdo se nad tím nepozastavuje. Platil jsem pětadvacet euro za týden přímo v penzionu, kde jsem bydlel. Kdyby to bylo tady, nevadilo by mi to, protože zdejší stopy jsou dobré," vyjádřil se další z lyžařů, kteří využívají trasy na Žďársku, Pavel Nosek z Brna.

Další běžkaři se ohrazují, že alpská střediska s komplexní nabídkou se nedají srovnávat s vysočinským lyžováním „od hospůdky k hospůdce, pokud je zrovna otevřeno". A na běžky lidé chodí, i když nejsou protažené stopy.

„Jsem staromilec, klidně si je prošlápnu. A rozhodně nejsem sám," je přesvědčen Miloš Koutník z Tišnova. „Tady nejsou hory. Navíc lyžařské trasy v některých úsecích vedou po běžných cestách i turistickém značení. To by měli platit třeba i turisté na sněžnicích, anebo lidé, kteří jdou po rolbou protažené cyklostezce se psem?" dodal muž.