Mlatové cesty jsou nicméně preferované, neb mají být vstřícnější k životnímu prostředí obecně. „Realizace mlatových komunikací má své výhody i nevýhody. Především ty cesty, které mají větší spád, je nutné upravovat po každém zimním období nebo po větších deštích. Naopak jsou propustné pro vodu a nepřehřívají v létě své okolí jako například asfaltové komunikace. Jejich užití je vždy zvažováno velmi pečlivě,“ uvedla v odpovědi na diskusním fóru Žďáru vedoucí odboru komunálních služeb městského úřadu Dana Wurzelová.

Praxe však ukázala, že na některých místech mlatových chodníků prostě voda i tak „stojí“. „Podle mě je rozdíl mlatové cesty použít v Praze nebo Brně, anebo v malém městě na Vysočině, kde jsou skutečné zimy se sněhem a celkově je tam jiné klima. To pak životnost asi nebude tak vysoká, nehledě na to, že lidé dávají poměrně jasně najevo, že další mlatové cesty ve Žďáře nechtějí. Třeba v Novém Městě je na náměstí použili také, ale protože se v původním provedení neosvědčily, nechali je předělat na nějaký „trvanlivější“ typ. Lidé nenadávají a město cesty po každém větším dešti nemusí opravovat,“ podotkla Eva Bednářová ze Žďáru nad Sázavou.

Ve Žďáře nyní mlatové cestičky preferují, využity byly i loni u vyšlapané zkratky svažující se od Domu kultury k přechodu v Žižkově ulici. Mlatový povrch doporučil městský architekt. „Vyšlapaná zkratka nepatří do již realizované osnovy asfaltových cest. Betonová ani kamenná dlažba není vhodná vzhledem k významu zkratky v okolí kulturní budovy. Mlatový povrch tak plně odpovídá charakteru cesty,“ uvedl žďárský městský architekt Zbyněk Ryška. Dodal, že se však jedná pouze o dočasnou úpravu, než bude přistoupeno k celkové rekonstrukci prostranství kolem Domu kultury.

Dočasné má být i vyztužení vyšlapané stezky od Nábřežní ulice přes Farská humna v nejfrekventovanější části tohoto parku. Kamenné kvádry, aby se chodci nemuseli brodit v blátě, nechal městský úřad položit před pěti lety. Logická zkratka, která však nebyla v původním projektu, navazuje na mlatové stezky, jež byly zhotoveny v rámci revitalizace Farským humen v roce 2009.