„Májovky jsem ještě neviděl, ale v hojném počtu rostou hnojníky. Ty ale bohužel nejsou dobré. Májovky by měly začít růst každým dnem,“ poznamenal mykolog Oldřich Pojezný z Nového Města na Moravě.

Pokrmem z čirůvky májovky nepohrdne žádný houbový gurmán, tato houba patří totiž k tomu nejlepšímu, co jarní příroda nabízí. Naopak zmíněné hnojníky jsou buď nejedlé nebo poněkud nebezpečné. Hnojník obecný je sice poživatelný, ovšem v kombinaci s alkoholem

působí podobně jako lék, který se podává pacientům při léčbě alkoholismu. Těm, kteří si na houbě pochutnají a zapijí ji třeba pivem, může přivodit nepříjemné dechové obtíže, bolení hlavy, bušení srdce, závratě nebo zvracení.

Oblíbené májovky najdeme většinou na okrajích lesů, v parcích nebo na zahradách. Tyto houby mají bělavé, krémové nebo žlutavé klobouky, okolo deseti centimetrů široké, s hustými, tenkými lupeny. Třeň mají krátký a masitý. Voní po čerstvě namleté mouce. Čirůvka májovka bývá první hojnější masitou houbou, kterou můžeme na jaře nalézt. A je také léčivá. „Je známá díky svým antialergenním účinkům,“ vysvětlil Oldřich Pojezný.

„Koncem dubna už většinou bývají také opěnky, letos je ale hodně sucho, takže jsem je taky ještě neviděl. A ani o výskytu sírovce, dřevokazné houby, která obalená a usmažená chutná podobně jako kuřecí řízek, zatím nevím. Ale rostou závojenky podtrnky,ty teď lidé hodně sbírají. A na vlhkých místech rostou na šiškách penízovky smrkové. Jsou to ale velmi drobné houbičky. Pokud by si na nich chtěl někdo pochutnat, musel by je sbírat asi půl dne,“ usmál se Oldřich Pojezný.

Přestože většina jarních hub je známá spíše mykologům a skalním houbařům, kteří si nenechají ujít jedinou příležitost ke sběru a následné konzumaci, většina lidí dává doposud přednost pouze letnímu a podzimnímu houbaření. „Já se bojím sbírat to, co doopravdy dobře neznám. Nějakou podtrnku nebo sírovec bych určitě domů nedonesl. Sbírám pouze hřiby nebo žampióny. Ale asi se budu muset naučit poznávat i další druhy hub. Lesy nám „žere“ kůrovec a pokud budou muset být vymýceny, asi už žádné hřiby neporostou,“ zamyslel se nad budoucností houbaření Petr Šabacký z Třebíče.

S podobnými názory přicházejí také odborníci. „Masivní kácení lesů se určitě dotkne i mykologie. Já pocházím ze Želivky. Byl jsem se tam před nedávnem podívat. A když jsem viděl holé stráně bez stromů a úplně vyprahlé, bylo mi jasné, že hřibům smrkovým tam už odzvonilo. Ty tam už určitě neporostou,“ nechal se slyšet Oldřich Pojezný.