„Jako místní obyvatel a věřící měl pocit, že Žďár nad Sázavou, který má také mariánský sloup, by se měl k vyhlášené iniciativě obnovitelů připojit. Vzhledem k tomu, že sami občané posílat dary nemohou, jen sídla, navrhl městu formu účelového daru," sdělila starostka Dagmar Zvěřinová. Právní odbor městského úřadu již sepsal s mužem specifickou darovací smlouvu, nyní musí ještě přijetí finančních prostředků odsouhlasit zastupitelé na svém zasedání 27. června.

Na jaře 2014

Vrátit kopii barokního mariánského sloupu, který byl zbořen jakožto symbol habsburské a katolické nadvlády po vyhlášení nezávislosti Československa v listopadu 1918, odsouhlasila rada hlavního města koncem března. V souvislosti s tím začala Společnost pro obnovu mariánského sloupu a akademičtí sochaři Petr Váňa či Jan Bradny oslovovat města, na jejichž území jsou mariánské sloupy inspirované tím pražským, o finanční podporu.

„Jde o první barokní památku v Čechách, jednu z nejkrásnějších, od které se odvíjelo celé barokní sochařství," řekl Váňa s tím, že po patnácti letech, co na tom dělá, je hotova skoro celá architektura. Se samotným osazením mariánského sloupu by se mohlo začít na jaře příštího roku. Náklady by měly činit kolem tří milionů korun.

Petr Růžička byl ochoten dát třicet tisíc korun, o dva tisíce více, než byl podnět ze strany iniciativy. Nápis město Žďár nad Sázavou bude vytesáno do jednoho ze čtyřiadvaceti kamenů základny sloupu, bude z pískovce s rozměry 60 krát 60 krát 105 centimetrů a váhou jedna tuna. „Poskytnutí daru jsem byl za město připraven navrhnout radě a nárokovat v rozpočtu po zjištění všech souvislostí. Občané nás v tom předstihli, což oceňuji. Obnovit mariánský sloup je opravdu silná myšlenka," poznamenal druhý žďárský místostarosta Ladislav Bárta.

Zároveň podotkl, že věřící z farnosti svatého Prokopa již věnovali a zaslali na samotnou přípravu mariánského sloupu 100 tisíc korun. Šlo o peníze z veřejné sbírky.