„Lidé se na mě často obrací. Před pár dny jsem zrovna radil prostřednictvím Skype jedné paní ve Vídni. Identifikoval jsem houby na dálku. Ptal jsem se jí, jak vypadají a kde je našla, nakonec jsem se společně dobrali výsledku – byl to klouzek zrnitý,“ popsal jednu z možností, jak lze poskytovat radu houbařům, Oldřich Pojezný.

Společnost Kinský Žďár vybudovala zhruba 1,5 kilometru dlouhý úsek mezinárodní cyklotrasy vedoucí podél Velkého Dářka.
Část mezinárodní cyklotrasy vede kolem Dářka

V zahraničí mykolog radí s pomocí počítače, v tuzemsku mu stačí zatelefonovat. „Nedávno mi volal spolužák, který byl v lese za Velkým Meziříčím. Našel nějaké houby, nedalo mu to a zavolal mi. Opět je popsal a také místo, kde rostly. Podle jeho popisu jsem identifikoval čirůvku havelku, houbu našich babiček. Dnes už tolik neroste, vyskytuje se hlavně v místech, kde jsou borovice a písčité podloží,“ řekl Oldřich Pojezný.

Odborníci stejně jako náruživí houbaři se shodují, že takový růst hub, jako je letos, už pár let nezaznamenali. „Můj dědeček vždycky říkával, že když roste hodně hub, bude válka,“ připomenula jednu z lidových pranostik Iveta Slámová z Nového Města na Moravě, která se do lesa za sběrem hub vydává prakticky denně.

„Hub roste v lesích nepočítaně. Suším je, dělám z nich čalamády, zavařuji na slano i na kyselo. Chodím na houby často a v lesích potkávám i další houbaře. Předevčírem jsem se tam setkala s kamarádem, se kterým jsem se už asi rok neviděla. Tak jsme si spolu mezi stromy a houbami pěkně popovídali,“ smála se Iveta Slámová.

V lesích se nyní nevyskytují pouze běžné druhy hub, občas lze najít i něco ne zcela běžného. „V poslední době roste jedna bedla, která lidi hodně plete. Má podobu žampionu. Jediný rozdíl je v tom, že žampion má lupeny narůžovělé nebo nahnědlé. Bedla zardělá je má čistě bílé. Letos byl zaznamenán velký výskyt bedel zardělých,“ zmínil Oldřich Pojezný.

Hojně rostoucí bedly jsou v poslední době častým námětem nejrůznějších debat. Kromě již zmíněných bedel zardělých rostou také bedly červenající, které mezi lidmi mají poněkud pošramocenou pověst. Někteří je dokonce považují za nebezpečné.

Krampus show, ilustrační foto.
Do Žďáru přijedou krampus čerti, vstupenky jdou na dračku

„Bedla červenající je tak na rozhraní. Někdo jí fandí, smaží ji, upravuje na řízky a podobně a nedá na ni dopustit. Ovšem někteří lidé ji nesnáší, jakmile ji sní, je jim špatně. Podobné je to třeba u žampionu zápašného. I ten je vedený jako jedlý druh. Někdo z něj ovšem mívá velké zažívací potíže,“ uvedl věc na pravou míru Oldřich Pojezný.

Další nezvyklá houba, na kterou nyní mohou vyznavači houbaření v lesích natrefit, je čirůvka fialová. Jde o oblíbenou a velmi chutnou houbu, má to však jeden háček. „Musí se dlouho tepelně zpracovávat, jinak může být nebezpečná, za syrova obsahuje látky rozkládající červené krvinky,“ upozornil mykolog.

V lesích na houbaře číhá i další nebezpečí. „Velkou skupinou hub jsou pavučince. Některé jsou jedlé, ale je mezi nimi i zákeřný a agresivní pavučinec plyšový. Vypadá pěkně a je i chuťově dobrý. Hlavní účinek se ovšem projeví až za čtrnáct dní až tři neděle po požití. Totálně zlikviduje ledviny, lidé jsou pak odkázáni pouze na dialýzu nebo transplantaci,“ upozornil na možné nebezpečí Oldřich Pojezný.

Osm politiků z Kraje Vysočina se účastnilo netradiční předvolební debaty Deníku
Unikátní online reportáž: Politici z Vysočiny jeli Deník-Busem