„Za prvních šest měsíců tohoto roku máme vytěženo přes milion kubíků kůrovcového dříví na území lesní správy v působnosti Krajského ředitelství Jihlava a Lesní správy Třebíč. Státní lesy obhospodařují na Vysočině čtyřicet procent porostů,“ vypočítal František Holenka, který šéfuje právě krajskému ředitelství v Jihlavě.
Největší "kládoviště" je u Valdíkova
Jsou to obrovská čísla a ředitel zmínil, že situace takového rozsahu je naprosto výjimečná, v historii nemá srovnání. „Státní podnik Lesy České republiky na Vysočině hospodaří na necelé polovině lesních porostů, pětatřicet procent těch smrkových je pryč,“ poznamenal. Kůrovec nesleduje hranice pozemků, a tak lze odhadnout, že stejné to mají i ostatní majitelé.
Celkově zatím kůrovec ponechal ve státních lesích na Vysočině bez povšimnutí přes jedenáct milionů kubíků smrčin stáří nad padesát let.
Největší sklad odtěžených klád v kraji je u Valdíkova na Třebíčsku. Patří zároveň k nejrozsáhlejším v republice. Prostor má kapacitu 150 tisíc kubíků. „V současnosti je tam uskladněno třicet tisíc metrů krychlových dřeva,“ zmínil Holenka.
Dříví jako surovina podléhá rychlé degradaci. Obrovské množství už ho padlo a ještě hodně je nutné vytěžit.
Termíny v lese
1. Na zpracování a asanaci kůrovcového dříví mají vlastníci lesa asi šest až osm týdnů od napadení stromů kůrovcem. Lhůta je odvislá od rychlosti probíhajících vývojových stádií brouka (vajíčko, larva, dospělý hmyzí jedinec). S vyšší teplotou se urychluje vývoj nové generace kůrovce.
2. Dnes mají všichni vlastníci lesa v ČR na zalesnění pět let od vzniku holiny.
Kůrovcová mapa je na www.kurovcovamapa.cz
Zdroj: LČR
Ředitel poznamenal, že je jednak problematické to udělat včas a pak navíc rychle prodat. „Prostě proto, že evropské zpracovatelské kapacity nejsou schopné takto velké množství zavčasu zpracovat,“ řekl. Dříví z Vysočiny končí v celé řadě zemí v Evropě i v Číně.
Haldy klád lemují silnice. To s sebou přináší další potíže. Například krajští silničáři si stěžují, že to často nemá moc společného s bezpečností, jak je dřevo špatně vyskládané.
A objevují se i krádeže. V poslední době k jedné z velkých došlo u Telče. Majitelé lesů spolupracují s policií, myslivci, častěji místa kontrolují, instalují fotopasti.
Letošní deště kůrovci nepřejí tak, jako sucho v minulých letech. „Smrkové porosty bojují a jsou schopné se bránit. Stále je zde ovšem velké množství brouka, který představuje nebezpečí, nelze spoléhat jen na vývoj počasí. Napadené dříví těžíme a pak ošetřujeme chemicky nebo mechanicky – odkorněním,“ dodal ředitel František Holenka s tím, že na podzim se chystá další vlna zalesňování. Půjde o pestrou škálu listnáčů. Problém je jen u nákupu sazenic dubu, po kterých je větší poptávka.
