„Za prvních šest měsíců tohoto roku máme vytěženo přes milion kubíků kůrovcového dříví na území lesní správy v působnosti Krajského ředitelství Jihlava a Lesní správy Třebíč. Státní lesy obhospodařují na Vysočině čtyřicet procent porostů,“ vypočítal František Holenka, který šéfuje právě krajskému ředitelství v Jihlavě.

Největší "kládoviště" je u Valdíkova

Jsou to obrovská čísla a ředitel zmínil, že situace takového rozsahu je naprosto výjimečná, v historii nemá srovnání. „Státní podnik Lesy České republiky na Vysočině hospodaří na necelé polovině lesních porostů, pětatřicet procent těch smrkových je pryč,“ poznamenal. Kůrovec nesleduje hranice pozemků, a tak lze odhadnout, že stejné to mají i ostatní majitelé.

Celkově zatím kůrovec ponechal ve státních lesích na Vysočině bez povšimnutí přes jedenáct milionů kubíků smrčin stáří nad padesát let.

Největší sklad odtěžených klád v kraji je u Valdíkova na Třebíčsku. Patří zároveň k nejrozsáhlejším v republice. Prostor má kapacitu 150 tisíc kubíků. „V současnosti je tam uskladněno třicet tisíc metrů krychlových dřeva,“ zmínil Holenka.

Mapa pramenů Českého hydrometeorologického ústavu.
Kolik řek pramení na Vysočině? Ukáže speciální mapa od expertů

Dříví jako surovina podléhá rychlé degradaci. Obrovské množství už ho padlo a ještě hodně je nutné vytěžit.

Termíny v lese  

1. Na zpracování a asanaci kůrovcového dříví mají vlastníci lesa asi šest až osm týdnů od napadení stromů kůrovcem. Lhůta je odvislá od rychlosti probíhajících vývojových stádií brouka (vajíčko, larva, dospělý hmyzí jedinec). S vyšší teplotou se urychluje vývoj nové generace kůrovce.  

2. Dnes mají všichni vlastníci lesa v ČR na zalesnění pět let od vzniku holiny.  

Kůrovcová mapa je na www.kurovcovamapa.cz
Zdroj: LČR

Ředitel poznamenal, že je jednak problematické to udělat včas a pak navíc rychle prodat. „Prostě proto, že evropské zpracovatelské kapacity nejsou schopné takto velké množství zavčasu zpracovat,“ řekl. Dříví z Vysočiny končí v celé řadě zemí v Evropě i v Číně.

Haldy klád lemují silnice. To s sebou přináší další potíže. Například krajští silničáři si stěžují, že to často nemá moc společného s bezpečností, jak je dřevo špatně vyskládané.

A objevují se i krádeže. V poslední době k jedné z velkých došlo u Telče. Majitelé lesů spolupracují s policií, myslivci, častěji místa kontrolují, instalují fotopasti.

Letošní deště kůrovci nepřejí tak, jako sucho v minulých letech. „Smrkové porosty bojují a jsou schopné se bránit. Stále je zde ovšem velké množství brouka, který představuje nebezpečí, nelze spoléhat jen na vývoj počasí. Napadené dříví těžíme a pak ošetřujeme chemicky nebo mechanicky – odkorněním,“ dodal ředitel František Holenka s tím, že na podzim se chystá další vlna zalesňování. Půjde o pestrou škálu listnáčů. Problém je jen u nákupu sazenic dubu, po kterých je větší poptávka.

Jako jedni z prvních otevřeli semínkovnu v Přibyslavi.
Zahrádkáři z Vysočiny si mohou svoje výpěstky vyměňovat v semínkovnách