Kocanda je historicky rozdělená na dvě části – Kocandu a Plac. Po staletí je dělí již zmíněný litinový kříž s postavou Krista stojící na kamenném podstavci. „Bydlel jsem u babičky a dědy na Place. Kolem kříže jsem chodil prakticky denně. Když jsem byl malý, starala se o něj paní Dítětová s manželem. Když už byli starší, tak jsem slíbil, že se o něj postarám sám. Už asi deset let se tedy o něj starám,“ povídá František Gregor.

V poslední době se mu ale nelíbil stav, v jakém se drobná sakrální památka nacházela. Kříž byl už notně poznamenaný zubem času. „Za tehdejšího režimu lidé opravovali kříž svépomocí a také tím, co měli zrovna doma. Jednotlivé vrstvy nátěrů se podle toho střídaly. Stříbrná, zlatá, dokonce tam byla i vrstva světle zelené. Dali tam cokoliv měli po ruce. Lidé se ale vždycky starali o to, aby to místo vypadalo úctyhodně,“ popisuje František Gregor.

Ilustrační foto.
Na Vysočině se bude zkoumat ovzduší, vybráno je šedesát lokalit

Mladý muž se rozhodl kříž obnovit. „Dal jsem se do toho s velkým odhodláním. Nejprve jsem chtěl najít někoho, kdo kříž opískuje. Podařilo se to. Trochu problém byl se zábradlím okolo kříže, ale nakonec se podařilo i to,“ začíná popisovat samotnou opravu drobné sakrální památky František Gregor.

Kříž pak natřel černou barvou. „Pána Ježíše se štítkem jsem pak odvezl do Svratky k restaurátorovi. K opravě a pozlacení,“ pokračuje mladý muž.

Větší část nákladů na opravu nakonec uhradil herálecký obecní úřad. O další peníze se postarali drobní dárci včele s iniciátorem obnovy kříže. Sakrální památka se pak dočkala i slavnostního žehnání místním farářem Petrem Vtípilem. „Kříž je pro nás katolíky symbolem Kristova vítězství. A pro mě se tento kříž stal symbolem vítězství nad sebou samým. Dokázal jsem to. O to vroucnější vztah k tomu místu teď mám,“ vyznává se František Gregor.