„Loni jsme pořádali zkušební nultý ročník. Akce byla úspěšná, měli jsme kolem devadesáti účastníků, takže letos pokračujeme a doufáme, že by se soutěž mohla konat každý rok,“ nechal se slyšet duchovní otec klání Jaroslav Štejdlíř, člen hasičské okresní odborné rady mládeže. Zimní období je podle jeho slov často pro mnohé mladé hasičské nadšence „mrtvým obdobím“ a právě soutěž o titul železného hasiče se může stát důvodem k intenzivnějšímu tréninku a rovněž příjemným zpestřením před začátkem nové sezony.

Na účastníky akce čekala řada úkolů, jež měly za cíl simulovat klasický zásah – závodníci například přenášeli v závislosti na své kategorii buď třílitrové, nebo pětilitrové kanystry s vodou, museli s nimi překonat lavičku, oběhnout kužely a umístit nádoby přesně do vyznačeného místa.

Poradit si museli i s ranami palicí, během s hadicemi či překonáním švédské bedny. Pro mnohé bylo největším oříškem smotávání hadice, která se následně musela umístit do speciální bedny. Ve finiši pak mladí hasiči s kanystrem vody prolézali tunelem a nakonec odtáhli do cíle figurínu představující zraněnou osobu. To vše v juniorské obdobě zásahového oblečení – s helmou, opaskem a maketou dýchacího přístroje na zádech.

„Na takové soutěži jsme úplně poprvé, tak je pro nás vše hodně nové, rozkoukáváme se. Před závody jsme se sešli asi třikrát, aby si děti vyzkoušely, co to vůbec obnáší. Trénovali jsme třeba práci s figurínou nebo přenášení kanystrů s vodou,“ popsala Alena Ondrová, jež přijela se svými třemi svěřenci ze Sboru dobrovolných hasičů (SDH) Rokytno.

Že tréninky nejsou žádná legrace, přiznala i malá závodnice z SDH Slavkovice. „Já jsem se připravovala asi dva týdny a musím říct, že to bylo docela únavný. Scházeli jsme se v tělocvičně v Novém Městě na Moravě a trénovali jsme úplně všechno – celou soutěž,“ prozradila devítiletá Kateřina. U hasičů je podle svých slov už zhruba čtvrtým rokem a moc ji to baví. „Nejlepší jsou asi soutěže. A taky tam mám kamarády,“ dodala dívka.

A jaké části dráhy činí budoucím hasičům největší potíže? „Já nejvíc bojuji s hadicemi, naopak nejlépe mi jde asi prolézání tunelu,“ nechala se slyšet sedmiletá Editka z SDH Svratka, která je u hasičů už od svých tří let. Její kamarádka, šestiletá Sára, potvrzuje nepopularitu práce s hadicemi. „A ještě mi moc nejde prolézání tunelu. Za to jsem ale, myslím, celkem rychlá a dobře přeskakuji bednu,“ podotkla Sára s tím, že se hasičskému sportu věnuje od svých pěti let. Obě dívky „hasičina“ moc baví. „A taky tu máme kamarády, to je super. Třeba Patrika nebo Frederika,“ dodaly malé svratecké závodnice.

V juniorské obdobě TFA se soutěžilo ve dvou kategoriích. Mladší zahrnovala účastníky do osmi let, starší pak od devíti do patnácti let. Účastnily se převážně sbory ze Žďárska a Novoměstska, nechyběli ale ani závodníci z Borů nebo Radostína nad Oslavou na Velkomeziříčsku.