Fotogenická ruina, která je středem zájmu obdivovatelů, avšak je do ní přístup pouze na vlastní nebezpečí, se tak po letech snah dočká statického zajištění.

„Dvakrát jsme žádali o takzvané norské peníze a neuspěli jsme. Teď se nám podařilo získat podporu z evropských fondů – úpravu jsme nasměrovali ke zvýšení turistického ruchu,“ informoval bystřický místostarosta Josef Vojta.

Díky „zaškatulkování“ do turistického ruchu Bystřičtí konečně získají potřebné peníze na opravu zříceniny. A když ruch, tak i nové věci k vidění. Návštěvníci se tak mohou těšit nejenom na zpevněnou ruinu, ale také na středověkou bojovou techniku.

U hradu totiž budou nainstalovány dřevěné praky, z nichž největší bude měřit sedm metrů, katapult či devět metrů vysoká dřevěná obléhací věž. „Ne, nebudou funkční, mají za úkol turistům přiblížit, jak takové věci vůbec vypadaly,“ připomněl místostarosta.

Historická fakta zůstanou stranou I když pod hradem nikdy podobné válečné „stroje“ nestály, protože se vyskytovaly zejména v rovinatém terénu a při obléhání městských hradeb, dá se předpokládat, že o ně bude zájem. „Čím monstróznější věc, tím více diváků. Historie bohužel ustupuje do pozadí. Tak to prostě je,“ poznamenal šéf bystřického muzea Vladimír Cisár.

„Podstatné ale je, že Zubštejn konečně bude staticky zajištěn a také se vybudují původní dřevěné spojovací mosty. Lidé se po nich dostanou až na zříceninu a nebudou šplhat po zdivu, které se tím ničí,“ připomněl Cisár. Areál bude doplněn informačními panely s podrobnou historií hradu. „Mám ještě jednu takovou představu - dva až tři metry velký model Zubštejna v dobách jeho největší slávy,“ dodal Cisár.

K téměř třinácti a půl milionům z Evropské unie Bystřičtí přidají zhruba milion a sto tisíc z rozpočtu města. S úpravou statiky hradu by se mělo začít už příští rok na jaře. „Všechny postupy musejí schválit památkáři. Při stavbě se například nesmí použít běžné vápno, ale výhradně hašené,“ dodal Vojta.