V Bíteši berou chystanou trať jako přínos, pokud ale povede v dostatečné vzdálenosti od domů až za dálnicí D1, jak je již několik let v bítešském územním plánu koridor vy-sokorychlostní železniční tratě zakreslen.
Odborníci ovšem navrhli trať posunout mezi dálnici a město, což by Bítešským zhatilo plány na obchvat města. Proto se proti záměru ohradili a požádali o úpravu.
„V aktuálně představené variantě návrhu vedení tratě ještě změna zanesena není, ale z několika stran už nám bylo potvrzeno, že s úpravami, které požadujeme, se počítá," uvedl místostarosta Velké Bíteše Tomáš Kučera. Zastávku rychlých vlaků město vnímá jako nespornou výhodu.
Za prací i do škol
„Znamená to další rychlý způsob dopravy lidí například do Brna za prací, do škol, za zábavou či nákupy. Máme už zkušenosti s dálnicí, která s sebou také přináší určitá negativa, ale přínos převažuje, a s rychlovlaky by to bylo podobné," dodal pro Deník místostarosta Velké Bíteše Tomáš Kučera.
Spokojeni jsou i zástupci Velkého Meziříčí, druhé plánované zastávky rychlovlaků ve žďárském okrese. Možnost rychlého a pohodlného spojení s Brnem a Prahou podle nich může do města přilákat i další investorské společnosti, které nabídnou lidem z regionu práci.
„Cestující využívají vysokorychlostní vlaky i jinde v Evropě, tak proč ne u nás? Pokud se podaří, aby rychlým vlakem mezi Prahou a Brnem jezdilo dvacet tisíc lidí denně, jízdenka do Prahy by mohla stát tolik, co dnes. A pokud bude cesta vlakem rychlejší a levnější než autem, dá se předpokládat, že lidé budou železnici využívat," vyjádřil se starosta Velkého Meziříčí Radovan Necid. Velké Meziříčí by současně se zastávkou vysokorychlostní trati získalo v rámci modernizace železničních tratí a s tím spojených dalších úprav i nové nádraží.
Vysokorychlostní železniční trať, která se má začít budovat nejdříve v roce 2025, má v budoucnu výrazně zkrátit dobu strávenou cestováním mezi Prahou a Brnem.
Zatímco dnes trvá cesta vlakem z Jihlavy do Brna bez dvou minut dvě hodiny, rychlovlakem by se tam pasažér přepravil za pětatřicet minut.
Při cestě z Jihlavy do Prahy je nyní nutné ve vlaku strávit dvě hodiny a osmnáct minut, přičemž rychlovlak, který jede rychleji než 300 kilometrů v hodině, by tuto trasu zvládl urazit za čtyřicet minut.
Vysokorychlostní trať RS 1 Praha Brno Ostrava přes Vysočinu má Kraji Vysočina přinést nejenom nové zastávky, ale také odbočky na zmodernizované trati. Díky tomu se pak na rychlou dráhu budou moci napojit další vysočinská města, mezi nimi například i Žďár nad Sázavou. „Nová železnice by byla významnou příležitostí pro další rozvoj regionu," sdělil náměstek hejtmana pro oblast dopravy Libor Joukl.
„Jestli máme šanci u nás vysokorychlostní železnici mít, tak bychom ji mít měli, abychom nezůstali sami uprostřed Evropy, které hlavní tahy obcházejí," je přesvědčen hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.
Nyní všechny zúčastněné strany čekají dlouhá jednání, aby konečná podoba vyhovovala pokud možno co největšímu podílu obyvatelstva kraje. Ne všechny z devětatřiceti měst a obcí v Kraji Vysočina dotčených aktuální trasou H4, jsou totiž představou rychlovlaku projíždějícího „za humny" nadšeny, takže se budou zvažovat další možné změny.
Kraj Vysočina by například v případě zvolení aktuální varianty vedení vysokorychlostní železniční tratě musel nechat přepracovat svůj územní plán. „V územním plánu je nyní zanesena původní trasa tratě s rezervou v šířce šest set metrů přes celé území Vysočiny od severozápadu k jihovýchodu," poznamenala mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová.
Kvůli členitému terénu vysočinský koridor vysokorychlostní železnice, jenž si vyžádá velké množství tunelů a mostů, odhadem bude stát šedesát miliard korun.