Vlek plný mladých stromků věštil jasné poselství – příští sportovní generace budou mít na zdejší turistické stezce z Rokytna do Maršovic chládek a stín z listnaté aleje. Na sadbě stromků jsme od práce na chvíli vyrušili Tomáše Blažka ze Sdružení Krajina

Pane Blažku, co kdybych si řekl: Tak, a teď půjdu vysadit někde u cesty stromek. Mohu to udělat?
Jen pokud je to vaše cesta nebo máte souhlas vlastníka pozemku. My to děláme tak, že se nějčastěji domluvíme s obcemi, a tady máme souhlas od novoměstské radnice. A i potom je nutné sázet s rozumem. Musíte respektovat potřeby toho daného místa. Třeba pamatovat na to, že po té cestě může jezdit zemědělská technika, tak aby jí doaspělé stromy nebránily.

Jak nejlépe mladý stromek zajistit, aby se dožil statného vzrůstu?
Samozřejmě je potřeba ho dobře zasadit, na to jsou pravidla. Jáma musí být dostatěčně široká, aby se mladé kořeny neohýbaly, a stejně tak se zatluče kůl, aby se neohýbal samotný stromek. Okolní hlínu je dobré udusat do tvaru misky, aby voda stékala přímo ke stromku, a konečně se musí stromek obalit pletivem, aby ho neokousali zajíci. Později i zastřihnout korunku, rok po výsadbě provést kontrolu a udělat drobné úpravy.

Je nějaké ideální období pro výsadbu stromků?
Pro listanté stromy je nejlepší podzim. Tedy konec října a začátek lsitopadu, ještě před zámrzem. Listnáče dobře zakořeňují i přes zimu a zjara snadněji startují. U jehličnanů je to spíš naopak. Ty v zimě přes své jehlice, když svítí sluníčko, odpařují vodu, a když je zmrzlá půda, tak nemohou čerpat vláhu odspodu, takže pro ně je vhodnější jaro.

Sázíte na nové turistické trase od Rokytna k Maršovicím. Kolik těch stromků tam bude?
Máme jich kolem šedesáti. Sázíme většinou neovocné druhy jako lípy, javory, i nějaké jilmy zkoušíme, jestli se chytí. Je to stezka, kterou Nové Město nedávno zbudovalo, a bylo by fajn tady mít i nějaké stromy.

Kdy asi tak bude alej viditelná i z dálky, kdy stromky dorostou?
Myslím, že za nějakých deset let už to stromořadí bude patrné i od hlavní silnice.