Občas jsou z Vysočiny vidět Alpy. Meteorolog z televize Michal Žák ví, proč

Ano, je to typicky aprílové počasí. Tedy v tom smyslu, že občas v průběhu dubna dochází k vpádům studeného vzduchu od severu a teploty při tom výrazně klesají pod obvyklé hodnoty. Na druhou stranu to, co jsme zažili minulý víkend, je i tak poměrně neobvyklé. Zvláště pak noc z neděle na pondělí 4. dubna byla opravdu mimořádně studená. Tehdy jsme zaznamenali teplotní rekordy na zhruba padesáti stanicích měřících alespoň 30 let. Svědčí to o tom, že až tak normální tento vpád studeného vzduchu nebyl.

Co bylo příčinou tak studeného počasí?

Ochlazení pomohl čerstvý sníh, který napadl během víkendu – a to nejen na horách, ale v některých místech také v nižších polohách. K tomuto čerstvému sněhu se přidalo noční vyjasnění a také se utišil vítr. Tím nastaly pro tento výrazný pokles teplot ideální podmínky.

Má tohle studené počasí také nějakou souvislost s ledovými muži, kteří nás čekají v květnu?

Ty lze nazvat opožděnou podobou aprílového počasí. Výjimečně může i v květnu v nížinách padat déšť se sněhem nebo sněžit, ale sníh už zpravidla nezůstává ležet. Ale teploty mohou klesat v noci pod nulu, čímž poškodí vegetaci, vyskytují se hlavně přízemní mrazíky. Nicméně v květnu už intenzita vpádů studeného vzduchu nedosahuje takové míry jako v dubnu.

Vy jste nejen meteorolog, ale i klimatolog. Co tyto výkyvy teplot znamenají z dlouhodobého hlediska?

Můžeme srovnat teplotní průměry z let 1961 až 1990 a 1991 až 2020. Tehdy uvidíme, že teplota ve druhém třicetiletí oproti tomu prvnímu opravdu výrazně narostla, v ročním průměru o víc než jeden stupeň Celsia. Na druhou stranu to ale neznamená, že i během teplého období nemůže občas dojít ke vpádu studeného vzduchu. A právě zde spočívá to potenciálně větší nebezpečí. Vegetační sezona totiž vzhledem k oteplování nyní nastupuje dříve. A pak vzniká větší riziko, že vpád studeného vzduchu poškodí úrodu. V dřívějších desetiletích začínaly stromy a rostliny rašit o dva až tři týdny později. Tím pádem bylo riziko menší. A právě tohle je jeden z projevů změny klimatu.

Tyto nenadálé zvraty tedy mohou poškodit stromy či úrodu častěji, než tomu bývalo dříve.

Ano, je to opravdu tak. Existují scénáře vývoje klimatu, ve kterých už před asi deseti lety byly tyto jarní mrazy označené jako potenciálně nebezpečné pro vegetaci. Nyní se tyto výpočty potvrzují. Netýká se to ale jen České republiky. Stejné problémy řeší i vinařské oblasti Francie nebo i ovocnářské regiony na Balkáně či v Itálii. Tam všude riziko poškození úrody jarními mrazy vzrostlo a zřejmě i dále poroste.

Vraťme se zpět na Vysočinu. Máme zde nějaké meteorologické anomálie?

Záleží na které části Vysočiny. Je rozdíl mezi jihovýchodem, tedy Třebíčskem, a třeba severozápadem, tedy Havlíčkobrodskem a Pelhřimovskem. Vysočina sama o sobě je významným předělem, který ovlivňuje proudění vzduchu. Zároveň ovlivňuje teploty a také množství srážek. V České republice převažuje severozápadní proudění, proto je jihovýchodní oblast Českomoravské vrchoviny podstatně sušší než severozápad nebo její vrcholové partie. Naopak při proudění od jihovýchodu dochází k výraznému, takzvanému orografickému zesílení větru. Týká se to nejen oblasti Třebíčska, ale i severního Znojemska či Velkomeziříčska. Zde při jihovýchodním proudění pozorujeme výrazně vyšší rychlosti větru než třeba na Pelhřimovsku.

Pomoc nemocným: peníze z koncertu v Horácké galerii zaplatí i klozetové křeslo

Projevuje se toto orografické působení ještě jinak?

Souvisí s ním třeba výraznější výskyt nižší oblačnosti v zimním období. Té se daří právě v jihovýchodní polovině Českomoravské vrchoviny. Vzduch, který přichází od jihovýchodu, proudí z oblasti jižní Moravy či západního Slovenska. Na Českomoravské vrchovině se začíná terén zvedat a vzduch je také nucen stoupat. Při tom může dojít k jeho nasycení a ke kondenzaci vodní páry. To se projeví právě tvorbou nízké oblačnosti. Je to taková ta šedivá deka, která na někoho působí možná až trochu depresivně. Pro většinu lidí to není příliš příjemné počasí. Je zhoršená dohlednost, někdy z této oblačnosti může i mrholit. Když mrzne, tvoří se na stromech často námraza, ve vyšších partiích Třebíčska i poměrně mohutná. To pak může být nebezpečné, zvláště trvá-li to dlouho. Můžou se lámat větve či vršky stromů.

Když je naopak hezky, bývají z Vysočiny občas vidět Alpy. Za jakých podmínek takový jev nastává?

Jedna taková situace nastala letos v březnu. Tehdy zde byl velmi suchý vzduch, obsahoval tedy velice málo vodní páry. To pak bývá dohlednost výrazně lepší než obvykle. Lehce pak vidíte i přes sto kilometrů. V březnu vlhkost ve vzduchu klesla k deseti procentům, což je mimořádně málo. Druhá možnost je, že proudí čerstvý vzduch z Atlantiku. Tehdy vede dráha vzduchu převážně nad mořem, a proto se do něj nedostane moc prachových částic z pevniny. Ty totiž také zhoršují dohlednost. V zimním období by byla možná ještě jedna varianta, ale pro Vysočinu je prakticky nereálná. Pokud by byla teplotní inverze a vy byste se dostal nad její hranici, je nad ní také velmi suchý vzduch. Panuje tam tedy výborná dohlednost. Obávám se ale, že i nejvyšší vrcholky Vysočiny jsou na to ještě nízké. Za touto podívanou byste musel vyrazit třeba do Beskyd.