„V souvislosti se stěhování Základní umělecké školy Jana Štursy do nové budovy budeme muset rozhodnout o využití nemovitostí, které doposud škola využívala, a které již nebude potřebovat. Rada zatím rozhodla tak, že prověříme zájem případných kupců o domy, z nichž jeden je v centru města a druhý v Monseově ulici. Až poté rozhodneme o tom, zda je prodáme nebo jinak komerčně využijeme,“ vysvětlil důvod úvah o případném prodeji nemovitostí v majetku města první muž novoměstské radnice Michal Šmarda.

Učitelé a žáci základní umělecké školy by měli od září najít azyl v nově upravených prostorách. Město pro ně zakoupilo budovu, jež by měla potřebám umělecké školy vyhovovat více než původní dvě nemovitosti, které školské zařízení obývalo. „Chtěli bychom co nejdříve sehnat zájemce, kteří by si prázdné budovy chtěli pronajmout nebo koupit. Tak, aby nevznikla zbytečná prodleva,“ poznamenal Michal Šmarda. „O tom, zda se nemovitosti pronajmou nebo prodají ale nakonec rozhodnou zastupitelé,“ dodal starosta.

Právě některým ze zastupitelů se možnost prodeje historické budovy v městské památkové zóně dvakrát nezamlouvá.

„Já jsem proti prodeji i pronájmu domu na náměstí, ta budova není podle mého názoru vhodná pro nějaké komerční využití, ale je bezesporu ideální pro celoroční expozici slavných novoměstských osobností. Město nemá žádné důstojné prostory pro podobné účely. A také nemá solidní obřadní síň, která by se tam určitě také dala umístit. A mohly by tam být i reprezentativní prostory pro přijímání návštěv, předávání ocenění a podobně,“ řekl svůj názor jeden ze zastupitelů Dan Sokolíček.

Budova, nacházející se v městské památkové zóně, by podle něj měla rozhodně i nadále zůstat v majetku města. „Bylo by škoda, kdyby město přišlo o něco, co nelze jinak nahradit,“ poznamenal Dan Sokolíček, který zastával stejný názor i v případě předchozího prodeje domu na náměstí, který se uskutečnil před několika lety.

Tehdy šlo o dům U Salvátora, který zastupitel poté, co město rozhodlo o prodeji, nakonec sám koupil. V budově po léta sídlila lékárna, která tam je i nadále. Zachováno zůstalo i knihkupectví v přízemí. V horním patře pak vybudoval na vlastní náklady nové výstavní prostory. V domě se konají i nejrůznější kulturní akce.

„Možná by se našel někdo podobný, kdo se zadluží stejně jako já a bude chtít, aby byl historický dům zachován, ale obávám se, že tomu tak nebude,“ řekl Dan Sokolíček.

Prodej druhé nemovitosti v majetku města, kterou donedávna obývali žáci a učitelé Základní umělecké školy Jana Štursy, by pro něj nebyl žádnou překážkou, naopak by byl vítaný. „Dům na Monseově ulici nemá pro město žádný význam. V tomto případě bych byl pro prodej nebo případný pronájem,“ přitakal Dan Sokolíček.