Největší úbytek zaznamenal Žďár nad Sázavou – za poslední tři roky odtamtud odešly téměř tři stovky obyvatel.
„Myslím si, že mladí lidé, kteří ze Žďáru odcházejí, neopouštějí vždy Vysočinu. Buď samozřejmě odcházejí za prací a zkušenostmi do větších měst a do zahraničí, nebo pouze přesidlují na vesnice. Tam mohou získat větší parcely a za méně peněz, než je to možné ve městě,“ řekla žďárská místostarostka a senátorka Dagmar Zvěřinová.
Nová výstavba rodinných domků
Právě stavební místa za nesrovnatelně nižší ceny jsou jedním z důvodů, proč si v malých obcích Žďárska s rapidními poklesy počtu obyvatel hlavu lámat skutečně nemusejí. V případě Velké Losenice přibyla ve vesnici během několika posledních let dokonce zhruba stovka obyvatel, takže obec nyní obývá asi jedenáct set lidí.
„Mladí od nás neodcházejí, protože jsme jim nabídli místa pro výstavbu domků ve vesnici za rozumnou cenu, za poslední roky to bylo pětašedesát parcel, přičemž jeden metr čtvereční stál padesát korun. A staří lidé si raději svoje domky opraví, než by se stěhovali někam do města,“ popsal velkolosenický starosta Miloslav Černý.
Podobná situace panuje také v Herálci, obci na Žďársku s dvanácti sty osmdesáti čtyřmi obyvateli, kde loňského roku přibylo šest lidí.
Další budou zřejmě následovat, neboť se v Herálci chystá výstavba zhruba dvacítky nových rodinných domů. Navíc stejně jako v Losenici je cena za pozemky mnohem nižší, než je tomu ve městě – pouhých padesát korun za metr čtvereční stavební parcely.
„O přestěhování na vesnici uvažujeme s ženou už dlouho. Bydlíme s dcerou v podnájmu a chceme něco vlastního. Jenže byt 2+1, jenž je navíc pro tříčlennou rodinu skoro malý, stojí ve Žďáře i milion dvě stě tisíc. Za takovou cenu si můžeme postavit menší domek někde na vesnici,“ nechal se pro Deník slyšet Vladimír Sedláček ze Žďáru nad Sázavou.
Mohou tedy velká města vůbec venkovu konkurovat? „Je pravda, že se to ve Žďáře s výstavbou zpočátku trochu zastavilo, ale snažíme se teď rozšiřovat zónu na Klafaru, kde vznikají nové domy. Samozřejmě by byly potřeba také levnější obecní byty, ale na tuto bytovou politiku bohužel zatím chybí potřebné dotace,“ posteskla si Dagmar Zvěřinová.
Obyvatelstvo soustavně ubývá také v dalších městech žďárského okresu - například Bystřice nad Pernštejnem přišla během posledních tří let o sto padesát devět lidí.
Výjimka? V Novém Městě na Moravě počet obyvatel narůstá, město jich má nyní 10 673 obyvatel, přitom ještě v roce 2005 tam bylo evidováno o 262 lidí méně.
„Důvodem je podle mě hlavně celková atmosféra ve městě, které je čisté, s nízkou kriminalitou a kde mají lidé široké možnosti volnočasového vyžití. V posledních letech jsme navíc vybudovali zhruba sto dvacet nových bytů, což je vzhledem k počtu obyvatel ve městě poměrně velké množství,“ myslí si novoměstská starostka Zdeňka Marková.
Novoměstští jsou navíc ochotni ve „svém“ městě setrvávat i za cenu dojíždění za prací. „Nezaměstnanost máme srovnatelnou s ostatními městy, naši lidé si ale zvykli za zaměstnáním jezdit například do většího Žďáru a dalších měst,“ dodává Marková.
---------------
VÝVOJ POČTU OBYVATEL VE MĚSTECH NA ŽĎÁRSKU*:
Bystřice nad Pernštejnem
– 159 obyvatel
Nové Město na Moravě
+ 159 obyvatel
Velká Bíteš
– 6 obyvatel
Velké Meziříčí
– 91 obyvatel
Žďár nad Sázavou
– 293 obyvatel
*rozdíl mezi počtem lidí na konci roku 2006 a roku 2008
