Přenosem pravomoci z krajských úřadů na pověřená města by ale podle krajů došlo ke sjednocení výkonu státní správy na tomto úseku. Krajské úřady by se rybáři-hříšníky nadále zabývaly jenom v tom případě, že by se potrestaní odvolali.

Dvojjaký zákon

„Řešíme jen pytláctví, všechno ostatní Kraj Vysočina,“ potvrdila Michaela Kobylková ze žďárského městského odboru životního prostředí.

Například „černé“ nahození více než tří udic, lov po půlnoci a další nepravosti už podle přestupkového řádu spadají pod krajské úřady, které za ně obvykle udělují pokuty.

„Množství přestupků projednávaných v prvním stupni na krajské úrovni je vzhledem k rozloze krajů velké a úřady poměrně výrazně zatěžuje. Měly by se spíš zabývat odvolacími řízeními, jako je tomu v jiných úsecích - myslivosti nebo vodního a lesního hospodářství,“ řekl Martin Drápela z krajského odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství, kde vyřizují asi osm desítek oznámení o rybářských přestupcích ročně. „Rybaření je hlavně zájmovou činností a ve své podstatě záležitostí lokální. V případě potřeby ústního jednání jsou obvinění, ale i svědci, nuceni jet do krajského města, což nenaplňuje princip přiblížení veřejné správy občanovi,“ dodal Drápela.

Na nesystémovost v zákoně o rybářství poukazují zástupci Kraje Vysočina už od roku 2004. „Zákon nabyl účinnosti s doporučením převést agendu jako typicky prvoinstanční na pověřené obce, “ poznamenal Martin Drápela.

Přesunutí řešení veškerých rybářských přestupů na obce s rozšířenou působností by pro ně logicky znamenalo další práci navíc.

„Zatím toho o tomto návrhu příliš nevím. Ovšem v době, kdy se na obce přesouvá agenda státu, je už neúnosné, aby jim přibyla i další z krajů,“ vyjádřil se bystřický starosta Karel Pačiska.