Podle něj jaderná energie už po druhé za uplynulá desetiletí hraje jakousi zástupnou úlohu v mocenských hrách.

Pane profesore, co se to teď v naší staré dobré Evropě vlastně děje? Vystudovaný fyzik Angela Merkelová – říká se, že nejmocnější žena světa, každopádně kancléřka našeho největšího obchodního partnera Německa – pomalu pohřbívá německý jaderný program a slavnostně otáčí bílým kohoutem od nového plynovodu z Ruska. Premiér Petr Nečas sám nabízí Němcům veřejnou diskuzi o českých jaderných elektrárnách…nemůžu se ubránit pocitu, že naše vláda je slabá a německým CDU – CSU spadla Fukušima z nebe, když se potápěly jejich voličské preference…

Naše stará dobrá Evropa má skutečně problémy. Jsou však spojeny ne s její integrací, ale s nacionalistickými anachronismy a výstřelky, jaké se ozývají např. z našeho Hradu či z Budapešti. V dnešním globálním světě mají malé státy jako je naše země pramalou šanci se aktivně zapojit do globálních struktur, pokud se nestanou součástí nějakých větších celků. Co se týče jaderné energie – již po druhé v uplynulých desetiletích hraje tento důležitý zdroj energie jakousi zástupnou úlohu. Poprvé se tak stalo v polovině sedmdesátých let, kdy skončil vietnamský konflikt a milionová armáda mladých protestujících Američanů ztratila najednou smysl svého života. Falešní proroci se zaměřili ne proti 50-60 tisícům jaderných hlavic (každá z nich mnoho-mnoho násobně silnější než bomby v Hirošimě či v Nagasaki), ale proti jaderné energii. Američané jsou dobří obchodníci: svět ovládla nejen Coca-Cola, McDonald a Kentucky Fried chicken, ale i antijaderná hysterie.

Kdoví, jak to má Merkelová se svým profesním svědomím…

Angela Merkelová musela udělat pořádný Kuhandel se svým svědomím a svými znalostmi. Už před 33 lety varoval Andrej Sacharov, že bez jaderné energetiky Západ nemůže zůstat svobodným. Nečetla snad paní kacléřka Sacharovský článek? Mám jí ho poslat? Třeba německy, tak jak byl uveřejněn ve Spiegelu? Angela Merkelová vede svou zemi do energetické pasti! Vážím si paní kancléřky za její snahu vyřešit problémy EU, ale vůbec si jí nemohu vážit za její naprosto nevzdělaný boj proti jaderné energii. Kdyby u mne skládala zkoušku, dostala by nedostatečnou a musela by si celý kurs zopakovat.


Jsou věci, které se po roce 89 podařily, lidi mají vnitřní svobodu rozhodovat o svých životech. A protože si českou politiku dělají zase „jenom“ Češi, má to také své malé a velké mouchy. Například dříve rozvinuté a soběstačné zemědělství pouze přežívá ve stínu jiných zemí, které si vBruselu dojednaly lepší podmínky, cukrovarnictví už vlastně nemáme. Jsme ale velmi schopní výrobci a exportéři elektřiny. Proč je energetická soběstačnost tak důležitá?

Energie je základem všeho. Bez dostatku energie nejen nemůžete svítit, vytápět svá obydlí, přemísťovat se z místa na místo a vyrábět cokoliv, bez dostatku energie nebudou fungovat ani základní občanské a politické svobody. Naše volby jsou přece založeny i na pohybu kandidátů, na přenosu jejich vystoupení, na televizní a rozhlasové agitaci, na jejich kampani v novinách – společným jmenovatelem je dostatek energie. Švédští politici se rozhodli v roce 1982 „vystoupit“ z jaderné energetiky do roku 2010. Tenkrát vyrábělo Švédsko kolem 45% elektřiny v jaderných elektrárnách. Podtrhnu: byla to nejlevnější elektřina a navíc nejčistší. V roce 2009 byl švédský parlament přinucen změnit své rozhodnutí z roku 1982 a dokonce dovolit výstavbu nových jaderných elektráren.

Proč?

V roce 2009, tedy 27 let po rozhodnutí, totiž švédské jaderné reaktory dodávaly do sítě skoro stejných 45% elektřiny, jako v roce 1982! Jaderná energetika dělá také zemi nezávislou. Přerušení dodávek plynu či nafty by vyvolalo během několika dnů či týdnů velké problémy. Jaderné elektrárny vyměňují palivo jednou za rok až dva a nebylo by problémem předzásobit se uranem na několik let dopředu. Přirozeně, že mě stejně jako i vás trápí třeba krize našeho zemědělství. Tím spíš, že tato krize prohlubuje naši krizi energetickou. Je snad normální dovážet do Evropy zelenou cibulku odněkud z Nového Zélandu? Ale necítím se dostatek kompetentní, abych problémy našeho zemědělství komentoval či dokonce navrhoval nějaká opatření.

Zelení, Jihočeské matky, Greenpeace často prezentují mínusy atomových elektráren. Argumentaci staví na základní nedůvěře vůči oboru jako takovému, ve kterém – podle nich – hraje příliš velkou roli lidská chyba a lhaní dozorových orgánů, jež prý nejsou a nemůžou být v malém českém rybníku nezávislé. Prý nás ale do budoucna spasí alternativní zdroje energie a chytré přenosové sítě. Co Vy na to?

Jde o velice primitivní myšlení. Dokonce se mi chce říct – absenci myšlení. Přirozeně jsou jaderné technologie složité. Ale jde současně o nejlépe spravovaná a mezinárodně kontrolovaná průmyslová odvětví. Někdy si kladu přiléhavou otázku, proč vlastně vámi jmenované organizace nebojují proti jaderným arzenálům, které jsou největším rizikovým faktorem na naší planetě, ale soustřeďují se na protesty proti jaderné energii, která zachránila mnohem více lidských životů, než při několika málo jaderných haváriích zmařila. Harrisburg nebo Three miles Island nevedl k žádným obětem na životech, počet přímých obětí Černobylu je v řádu desítek a nepřímých v průběhu 50 let odhaduje WHO asi na 3000 obětí. Přitom ale Černobyl byl selháním ne technologickým, ale politickým.

V jakém smyslu?

Sovětský svaz potřeboval nutně energii a neuměl vyrobit velké reaktorové nádoby nutné k postavení bezpečnějších reaktorů. Proto byl použit reaktor, původně zkonstruovaný pro výrobu plutonia pro jaderné bomby. Proč vámi zmíněné organizace nebojují proti kouření, které v Evropě způsobuje ročně úmrtí stovek tisíc osob? Rok co rok! Co se týče alternativních zdrojů energie, v žádném případě se bez nich neobejdeme. Jsou zatím ale příliš drahé a nespolehlivé. Kladu si otázku, zda české zákonodárství o fotovoltaice bylo nebetyčnou hloupostí českých politiků či chladně vypočítaným a prolobovaným nebetyčným tunelem.

Ve kterých energetických zdrojích je podle vás budoucnost?

Budoucnost – mluvím o stovkách let – bude patřit jaderné energetice založené jak na štěpení jader těžkých, tak i na fúzi jader lehkých a na alternativních zdrojích: myslím, že větší úlohu bude hrát slunce než vítr. Jistou úlohu bude hrát i biomasa, neodvažuji se však odhadnout její realistický potenciál. Zbytky fosilních paliv budou využívány hlavně jako zdroj chemických surovin.

Můžete laikům stručně a přehledně vysvětlit princip fungování fúzního reaktoru?

Funguje jako slunce. Při velmi vysokých teplotách se „spaluje“ vodík a jeho isotopy deuterium a tritium, vzniká přitom nepředstavitelné množství energie. Tato reakce se však uskutečňuje pouze při teplotách desítek milionů stupňů Celsia. Lidem se zatím podařilo tento proces napodobit ve vodíkové bombě, takže víme, že to jde.


Hovoří se o prolomení limitů na těžbu uhlí v Česku. Ale uhelné elektrárny jsou přece mimo jiné producentem radioaktivního popílku. Jak je to vlastně s radioaktivitou kolem nás, v běžném životě?

Radioaktivita byla a je součástí života i jeho vzniku na zeměkouli. Obyvatelé skandinávských zemí jsou vystaveni mnohem větší dávce ozáření - žijeme totiž na ohromných žulových masivech a žula obsahuje mnohem více radioaktivních prvků, než třeba písek či orná půda ve střední Evropě. Přesto je průměrný věk obyvatel severských států o dost větší, než třeba v Čechách nebo na Ukrajině. Za hodinu letu dostanete mnohonásobně větší dávku, než když jste na zemi. Stejně tak jsou „mnohem“ více ozářeni lidé, kteří žijí vysoko v horách třeba na Kavkaze, ale statistiky napovídají, že je tam mnohem více staletých, než v nížinách. Ano, při spalování uhlí se do atmosféry dostává mnoho škodlivin, včetně radioaktivních látek. Větší škody na zdraví však napáchaly jiné zplodiny spalování uhlí – máme desetileté zkušenosti ze severních Čech.

Nedávno jsem psala o záměru jednoho investora postavit dvě větrné elektrárny u vesnice Lomy na Třebíčsku. Nedaří se mu to, proti jsou skoro všichni včetně krajských úředníků. Zástupce investora mi tvrdil, že větrníky nedevalvují krajinu a je v nich budoucnost. Ať se podívám na Německo a Skandinávii, tam tyto projekty naopak podporují. Žijete ve Švédsku, tak jak to tam vlastně máte s větrnými elektrárnami?

Uvedl jsem již, že od roku 1982 se ve Švédsku struktura dodávek elektřiny do sítě příliš nezměnila: zhruba 45% jádro, 45% hydro. Větrné elektrárny se staví hlavně v příbřežní zóně a offshore. Přece jenom stometrové kolosy s pouhou 20-25% účinností nevyvolávají u Švédů, velice citlivých k zachování přírody a krajiny, nějaké velké sympatie. Švédsko má sice ohromné zdroje hydroenergie, ale již před čtvrtstoletím se zákonodárci usnesli, že nebudou stavět další přehrady na švédských řekách, aby nedevastovali krajinu. Odhaduji, že v tomto století alternativní zdroje výroby elektřiny, včetně biomasy, nepřesáhnou ve Švédsku 25%. Švédsko má však pro výrobu elektřiny z větru mnohem výhodnější podmínky, než máme my ve vnitrozemí. Nejsilnější pohyby vzdušných mas totiž vznikají na pobřeží a než dojdou do střední Evropy, jsou značně oslabeny. A Švédsko má mořské pobřeží přes 3000 kilometrů dlouhé! Přesto bylo koncem roku 2011 v provozu necelých 1900 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem kolem 2500 MW, což znamená, že dodávají do sítě přibližně stejně, jako polovina jednoho z 10 švédských reaktorů.

Švédsko je země, obecně vnímaná jako „velmi demokratická a vstřícná veřejné diskuzi“. Kolik provozuje jaderných elektráren a jak je to se švédským jaderným programem a budováním hlubinného úložiště vysoce radioaktivního odpadu? Počítá tato po všech stránkách vyspělá země v budoucnu s jádrem?

Zmínil jsem se již, že Švédský Riksdag nedávno změnil své rozhodnutí z roku 1982 o „vystoupení“ z jaderné energetiky do roku 2010, protože se zjistilo, že se Švédsko bez jaderné energie neobejde. Mimo jiné i proto, že jaderná elektřina je velice levná a kompenzuje relativně drahou pracovní sílu, a tak dělá dokonalé a často pověstné švédské výrobky konkurenceschopnými v zahraničí. V současné době se kolem 80% Švédů s jadernou energií buď smířilo, nebo ji dokonce aktivně podporuje.

Podporuje?

Švédsko značně pokročilo ve výzkumu ukládání vyhořelého paliva a o místo, kde bude takové úložiště nakonec vybudováno, se dokonce strhla mezi komunami soutěž: oblast, která bude vybrána (je to Forsmark, asi 250 kilometrů severně od Stockholmu), bude mít na desítky, a snad i stovky let zajištěno velké množství pracovních příležitostí, což ve švédské provincii není triviální. Švédsko má dnes v provozu 10 velkých energetických reaktorů ve třech elektrárnách – Ringhalls, Oskarshamn a Forsmark. Je zajímavé, že Švédská jaderná inspekce u většiny z nich v posledních letech povolila několika procentní zvýšení jejich výkonu.

Ve Fukušimě elektrárna vlastně „dojela“ na neschopnost vyrábět pro vlastní spotřebu. Ti pečliví a vynalézaví Japonci, zvyklí na zemětřesení, podcenili tsunami. Neměli záložní zdroje napájení ochráněné proti tak vysoké přílivové vlně, která přišla. A přitom se dala předpokládat. Mít ochráněné dieselgenerátory, svět by oblétly „pouze“ obrázky zničených měst a aut plovoucích v ulicích. Reaktory by díky chlazení jen snížily výrobu do doby, než by byla elektrárna opět připojená do sítě. Co následovalo, máme všichni v živé paměti…

Použil jsem nedávno ve svém interview v ruském Ogoňku výraz Tungušima. Kdyby záhadný sibiřský tunguzský meteorit dopadl o 105 let později a o pár tisíc kilometrů jihovýchodně od skutečného místa dopadu, počty obětí by se zřejmě udávaly v milionech či desítkách milionů a radioaktivitu by asi neměl kdo měřit. Chtěl jsem tím zdůraznit, že lidstvo není pojištěno proti nějakým velkým přírodním či kosmickým katastrofám. Šlo primárně o zemětřesení a vlny tsunami, které způsobily Fukušimskou katastrofu. Nesmíme ale ani zavírat oči před tím, že opakované kontroly ve Fukušimě vytýkaly nízkou ochranu rezervních generátorů před případnými mořskými vlnami – vedení elektráren však ve snaze ušetřit pár milionů dolarů toto zajištění odkládalo. Mnohokrát jsem veřejně prohlašoval, že primární úkol ČEZu není vydělávat pro stát a pro své akcionáře peníze, ale zajistit energetickou bezpečnost našeho státu.

Jedním ze silných argumentů proti jádru je názor, že zatím nikdo přesvědčivě nespočítal, kolik bude stát likvidace jaderných elektráren, až doslouží. Že tento faktor vlastně zastánci jádra nevplétají do konstrukcí finančních přínosů takového získávání energie. Počítal to někdy někdo?

Kladl jsem jednou otázku, kolik stojí vybudování větrné elektrárny, jaká je její životnost a kolik bude stát její ekologické odstranění. Nikdo mi na mou otázku neodpověděl. Takzvaný jaderný odpad obsahuje ještě velké množství energie – vždyť dnešní reaktory spotřebovávají nejvýše 3-4% energie, která je vuranu. Takže ten „odpad“ obsahuje ještě velké množství energie, které lidstvo vhorizontu 30-50 let nepochybně začne znovu používat kvýrobě elektřiny.

Konkrétně kvaší otázce: ve Švédsku stojí kilowatthodina vyrobená vjaderné elektrárně přibližně stejně, jako kilowatthodina vyrobená ve vodní elektrárně. Do ceny jaderné elektřiny jsou však započítány i náklady na uložení odpadu. Tyto prostředky, uložené na zvláštním státním „nedotknutelném“ účtu, jsou dnes již astronomické. Financoval se znich např. výzkum nejlepšího a nejbezpečnějšího uložení vyhořelých palivových článků vOskarshamnu. Kromě toho – švédské jaderné elektrárny byly stavěny srozpočtem plné návratnosti vynaložených investic za 25 let. Dnes se však počítá stím, že tyto elektrárny budou pracovat nejméně 50 let, pravděpodobně však více.


Dřív se ve Škodovce Plzeň vyráběly segmenty pro jaderný průmysl. Podnik už Česku nepatří, vy jste to v minulosti často kritizoval. Je po Fukušimě vůbec ve světě zájem o stavbu či pokračování ve výstavbě jaderných elektráren? Kde?

Musím vás opravit. Žádná z malých zemí nevyrobila tolik moderních reaktorů, ne nějakých segmentů, jako naše země. Celých 24 kusů!!! Většinou šlo o typy VVER 440 a VVER 1000. Bohužel jsme si nechali koncern ŠKODA zprivatizovat a potom i po částech rozprodat. Závod jaderného strojírenství privatizátoři prodali ruské bance. To nebylo z hlediska českého státu moudré. Co se zájmu o jadernou energetiku týče: ve světě je dnes v provozu 435 jaderných energetických reaktorů, 63 je ve výstavbě a ještě několik desítek je v různých stádiích příprav k zahájení výstavby. Jaderná energetika tedy rozhodně není v nějakém v penzijním věku. A každé zdražení barelu nafty či kubíku zemního plynu ji nepřímo podporuje. Před 35 lety jsem přiměl svého kolegu a přítele Andreje Sacharova, aby napsal článek o jaderné energetice. Nazval ho „Jaderná energetika a svoboda Západu“. Dnes je jeho úvaha aktuálnější, než v roce 1977, kdy svůj článek psal.

KDO JE FRANTIŠEK JANOUCH

Jaderný fyzik, publicista, autor a vydavatel desítek knih. Zakladatel Nadace Charty 77 a předseda její správní rady. Spoluzakladatel helsinského hnutí. Studoval fyziku v Petrohradě a Moskvě. Vedl oddělení teoretické fyziky v ústavu Jaderného výzkumu, přednášel na UK a ČVÚT. V roce 1975 zbaven čs. státního občanství. Pracoval vědecky ve Švédsku a řadě západních zemí. Přednesl stovky přednášek na universitách v desítkách zemí. Dr. a Prof. h. c. několika univerzit. V letech 1996-2000 zastupoval EU ve vědecko-technologickém projektu v Kyjevě. Od šedesátých let důsledný zastánce jaderné energetiky. Narozen 1931, ženatý, dvě děti, pět vnoučat.
(Zdroj: blog Františka Janoucha)
Profesor František Janouch by při zkoušce z principů demokracie propadl

(reakce na rozhovor s profesorem Františkem Janouchem v Třebíčském deníku „Merkelová by u mě při zkoušce z fyziky propadla“)

Všichni, kdo nejsou příznivci jádra a budoucnost energetiky vidí hlavně ve využívání obnovitelných zdrojů, jsou podle profesora Janoucha osoby nevzdělané s primitivním myšlením. Do této skupiny podle něj patří nejenom Zelení a některé nevládní organizace, ale i Angela Merkelová. Ta, ač vystudovala fyziku na Univerzitě v Lipsku, by při zkoušce z tohoto předmětu u něj propadla. Německá kancléřka prý vede nevzdělaný boj proti jaderné energii a směřuje Německo do energetické pasti.
Profesor Janouch by jistě nepropadl z fyziky, zcela určitě by ale neuspěl při zkoušce z principů demokracie. Proč? Očividně totiž žije ve světě, kde platí pouze jedna - tedy jeho - pravda. Každý, kdo je jiného smýšlení, trpí podle něj absencí myšlení.
Jako vědec by pan profesor možná mohl znát výrok Alberta Einsteina: „Je jednodušší rozbít atom než lidský předsudek. Nové myšlenky je možné prosadit pouze za cenu tvrdého boje ze zastánci starých a osvědčených pravd a někdy je jedinou možností nechat tyto protivníky vymřít“.
Panu profesorovi, který je teoretickým jaderným fyzikem, patrně již delší dobu unikají moderní trendy v energetice. Dnes totiž existují odborné studie poukazující na to, že energetika může vypadat v budoucnosti zcela jinak, než ta dnešní, která využívá hlavně velké centrální uhelně-jaderné zdroje. Zmínit můžeme například studii Chytrá energie, na jejímž zpracování se podílela řada odborníků z německého institutu ve Wuppertalu. Ze studie vyplývá, že moderní energetika může spolehlivě fungovat při využívání obnovitelných zdrojů, úspor a tzv. chytrých sítí. Tímto směrem se rozhodlo vykročit nejenom Německo, ale v minulosti třeba také Dánsko. Do energetické pasti a energetického pravěku zamíříme naopak my, pokud se těmto moderním trendům budeme bránit.

Ing. Monika Machová Wittingerová
Sdružení Jihočeské matky, České Budějovice
Nepropadl bych. Propadly by Jihočeské matky!

Již skoro 40 let protijaderný přízrak brodí nejen po Evropě. Mladí nadšenci se dali do boje ne proti jaderným bombám, kterých bylo počátkem osmdesátých let nashromážděno v arsenálech supermocností přes 65 tisíc (každá z nich přitom mnohonásobně silnějších než bomba hirošimská), ale proti jaderné energii, která může pomoci zajistit svobodu Západu. Nejsou to moje slova, ale titulek článku, který napsal Andrej Sacharov před 35 lety. Také jeho by nechala paní Machová Wittigerová a jihočeské matky propadnout z demokracie? Obhajoval jsem stanoviska Sacharova (a současně i svá) na stovkách veřejných besed, přednášek, a vystoupení ve sdělovacích prostředcích nejméně v tuctu evropských zemí. Nedávno jsem vydal knížku „Myslím zeleně, proto volím jádro“. Na více než 300 stránkách je sebrána stovka mých článků týkajících se energetiky nejen jaderné. Přečetla si ji paní Machová Wittingerová? Ať v demokratické diskusi ukáže na konkrétních příkladech, v čem nemám pravdu!

Před mnoha lety jsem nabízel předsedkyni jihočeských matek paní Kuchtové, že se s nimi rád sejdu a svá stanoviska vysvětlím. Proč nebyl zájem? Snad ze strachu, že bych v demokratické diskusi svými argumenty Vaše hnutí rozložil?

Před 35 lety antijaderný mor zachvátil i Švédsko. Po referendu, které má ve Švédsku váhu pouze poradní, se švédský riksdag usnesl skončit s jadernou energetikou do roku 2010. V roce 2009 musel parlament původní zákon změnit: Švédsko (které, mimochodem, získává 45% elektřiny z jádra a skoro stejné množství z vody! Na rozdíl od naší země, které vodní zdroje poskytují pouze kolem 3% elektřiny) musí pokračovat v provozu jaderných elektráren, aby si zachovalo své postavení moderní a svobodné země.

Kdyby jihočeské matky začaly bojovat proti kouření a nemístné konsumaci alkoholu, které jen v naší malé zemi způsobují prokazatelně rok co rok smrt desítek tisíc lidí, přidal bych se s radostí, ač nejsem ženou (Jihočechem, prosím, jsem!), k vašemu hnutí.

František Janouch