Komu slouží Denní stacionář pro mentálně postižené osoby ve Žďáře nad Sázavou?
Je to zařízení pro mentálně postižené děti, mládež a dospělé. Mohou u nás být děti od tří let, ale i lidé, kterým je do pětačtyřiceti. V současné době je průměrný věk dvaadvacet. Nejmladšímu je sedm a nejstaršímu šestatřicet let. Fungujeme denně od šesti do šestnácti hodin. Klienti u nás mají standardní péči. Kdo má zájem, může si připlatit nadstandard. To znamená, že pro něj jezdíme, odvážíme ho nebo tu má různé rehabilitace a podobně.

Kolik klientů v současné době máte?
Dochází k nám pětadvacet uživatelů, kteří jsou rozděleni do skupin a stará se o ně sedm pracovníků, včetně mě. Rozhodně to ale neznamená, že jeden zaměstnanec má na starosti třeba pět klientů a s těmi tráví veškerý čas. U výchovných skupin se střídáme. Když s někým z klientů vznikne problém, řešíme to společně.

Jak vypadá běžný den ve stacionáři?
Klienti k nám přicházejí během rána. Většinou jsou tady tak do půl deváté, kdy je svačina. Po ní začíná hlavní činnost. Některé dny jsou zaměřené například na tělocvik, jiné na pracovní terapii nebo na hudební výchovu. Máme tu i děti, které chodí do stacionáře až odpoledne, protože ráno navštěvují speciální školu. Tam bývají tak čtyři hodiny a pak přechází k nám. Neklademe tady na ně vysoké nároky, u nás si mají spíš odpočinout a dělat to, co mají rády. Kreslí si, zpívají, hrají a podobně. Rodiče uživatelů chtějí, aby se tu něčemu také přiučily, proto se je snažíme vést k soběstačnosti a zodpovědnosti.

Jak si klienti mezi sebou rozumí? Přece jen je mezi některými velký věkový rozdíl.
Ti starší nám s těmi mladšími občas pomáhají například při krmení nebo když si někdo z vychovatelů odskočí třeba na toaletu, tak je pohlídají. Oni pak díky tomu získávají i trošku sebevědomí. Jde to ale samozřejmě pouze u těch klientů, o kterých víme, že jsou bezproblémoví.

Odkud klienti pochází?
Je to tak půl na půl. Někteří jsou přímo ze Žďáru a někteří z jeho blízkého okolí – z Ostrova nad Oslavou, z Radostína nad Oslavou či z Velké Losenice.

Ubytováváte zájemce i přes noc?
Dřív jsme tu takovou službu měli. Fungovala asi dva roky. Přespávali u nás tři klienti a nakonec zůstal jen jeden. Nakonec jsme ji ale zrušili.

Uvažovali jste někdy o rozšíření kapacity stacionáře?
Určitě. Pracovníků máme dost, ale dětí je hodně, a pokud je chceme i nadále dělit do skupin, je třeba větších prostor. Rada města nám už schválila přístavbu. Dokonce je zpracován i plán. Teď záleží, zda se nám na to podaří sehnat peníze.

Jezdíte s dětmi na výlety?
Dříve jsme jezdili na rekreace do Svratky a na Milovy. V objektech, kde jsme ale přespávali, se změnilo vedení a už jsme se s nimi nedokázali domluvit na podmínkách. Snažíme se proto vyrážet aspoň na jednodenní akce, jako třeba do ZOO či na trhy.