Medu bude málo, obávají se včelaři ze Žďárska. Kvůli suchu, mrazíkům i kůrovci

Menší množství vody se v krajině projevuje již několik let. I když Vysočina na tom zatím není tak zle jako například jih Moravy nebo střední Čechy. „Vysočina je na tom přece jen o něco lépe než okolní regiony. Ale i tady už sucho pociťujeme. Hladina spodní vody je nízko, prameny vysychají. I včely potřebují určitou vlhkost pro řádný rozvoj včelstva,“ popsal situaci v regionu Tatíček.

Poutní místa na Vysočině v době koronaviru: i bez mší o Velikonocích plná lidí

Včelám vadí také současné aprílové počasí. Střídání teplých jarních dnů s obdobím chladu je ovšem nepříjemné nejen pro ně. „Nejhorší jsou mrazivé dny, které dokážou poškodit květy rostlin a stromů. K největším škodám dochází na ovocných stromech,“ poznamenal Jiří Koutný ze Žďáru nad Sázavou.

Právě květy ovocných stromů jsou pro včely důležitým zdrojem nektaru. „A může se taky stát, že stromy pokvetou, ale budou mít nektaru méně,“ uvedl další možnou příčinu nedostatku medu novoměstský včelař.

Příběhy z Vysočiny: Omezený pohyb a bolesti. Paní Marii dvakrát odložili operaci

Podobně se na včelí snůšce letos podepíše i lýkožrout smrkový neboli kůrovec. Ten decimuje lesy, kam včely chodí na medovici. „Smrk sice není jediný strom, který poskytuje medovicový nektar, ale je dost významný. Sedmdesát procent lesů na Vysočině je smrkových. Pokud smrky jakožto hlavní zdroj medovicového nektaru zmizí, lesního medu bude určitě málo,“ řekl Kaláb.

Kůrovec v poslední době zlikvidoval na Vysočině spoustu hektarů lesních porostů. Kůrovcové kalamitě ale čelí i na dalších místech.

S lýkožroutem smrkovým bojují lesníci po celé republice. „Lesy poničené vlivem sucha tak dostávají další ránu. Pro včely to znamená konec medovicové snůšky. Mšice, které medovici vytvářejí, a od nichž si ji včely berou, mizí spolu se stromy,“ připomenul Tatíček.

Po zelené. Lidé ze Žďáru chodí pro vodu k Salvátorce