Ruka s malířským štětcem nenechává nikoho na pochybách. Ve výstavním měšťanském domě číslo 153 bydlel také akademický malíř Pavel Kopáček. „Znám jeho obrazy. Proto jsem se rozhodl udělat něco, co by bylo hodno jeho osobnosti,“ řekl autor nové pamětní desky akademický sochař Jiří Plieštik.

Na malíře Pavla Kopáčka nedají Novoměšťané dopustit. Mnohé obývací pokoje dodnes zdobí právě jeho obrazy. Kopáček už jako malý kluk rád a hezky kreslil. „Po reálce chtěl studovat na Akademii výtvarných umění v Praze. Jenže přišla okupace Československa a hrozilo nasazení na nucené práce do Německa. Jedinou záchranou bylo napsat se na nějaké řemeslo. Kopáček si zvolil to malířské,“ připomněla autorka knih medailonků slavných osobností Novoměstska, spisovatelka Věra Rudolfová.

Kdysi slavné Pernštejnské zahradě byl navrácen její původní lesk.
Pernštejnská zahrada je znovu okouzlující. Stejně jako v dobách největší slávy

A tak se namísto malíře obrazů stal Pavel Kopáček malířem pokojů. Svého vysněného cíle však nakonec přece jen dosáhl. „Hned po válce odešel na Akademii výtvarných umění do Prahy. Dostal se na speciálku profesora Otakara Nejedlého, na kterého velice rád vzpomínal. Tento umělec totiž dával přednost malování v plenéru, a tak se svými žáky projel křížem krážem nejen Čechy, ale také Moravu. Pak přišel poslední rok na Akademii. Pavel Kopáček přemýšlel, co bude dělat. Jestli má zůstat v Praze, nebo se vrátit domů,“ přidala další střípek do mozaiky života novoměstského malíře Věra Rudolfová.

Zdroj: Youtube

Vysočina tehdy nad Prahou zvítězila. Pavel Kopáček se vrátil do domu v Malé ulici a pustil se do malování krajinek a květinových zátiší. „Naposledy jsem Pavla Kopáčka viděla v říjnu 1995. Seděli jsme dole v ateliéru, malíř mi nabídl vlastnoručně vyrobený třešňový likér,” vyprávěla Věra Rudolfová. O rok později zemřel.

Kromě Pavla Kopáčka bydlel ve výstavním měšťanském domě také básník, spisovatel, překladatel a lékař Josef Svítil, který literárně tvořil pod pseudonymem Jan Karník. Dům se dostal do jeho vlastnictví v roce 1907. Za Svítilova života chodilo do domu mnoho návštěv. Častými hosty byli například hudební skladatel Jaroslav Křička a jeho sestra Pavla. Ale přijížděli i přátelé z větší dálky. V roce 1932 byla hostem domu číslo popisné 153 malířka Zdeňka Braunerová. A o dva roky později dokonce spisovatel Karel Čapek. Josefu Svítilovi je věnovaná busta nacházející se v parčíku před domem.