Po roce jste zamířil na Vysočinu. Co vás na letošní cestě nejvíce překvapilo pozitivně a případně i negativně?

Pozitivní je, že podniky na Vysočině začínají nabírat nové zaměstnance. Například firma Bosch přijímá 300 nových pracovníků. Jestli minulý rok byla nezaměstnanost ještě výrazným problémem, teď bych to klasifikoval jako problém středního rázu.

Negativně mě překvapilo to, že dosud nejsou dořešeny některé obchvaty, které by mohly právě těmto průmyslovým podnikům pomoci. Jako příklad uvedu Mann + Hummel, kde rovněž roste výroba a je to jeden z nejvýznamnějších zaměstnavatelů na Vysočině. A kde to, co umožňovalo dopravu při 300 zaměstnancích, už neumožňuje totéž při 1 500.

No a skončil bych tím, že každý kraj má svou perspektivu. Kraj brambor a kamení, jak se říká Vysočině, je bohužel v situaci, kterou jsme probírali už loni v Humpolci, kdy produkce brambor za posledních 20 let poklesla o 90 procent. Pole jsou z velké části pokryta solárními panely. Řešením je utlumit solární elektřinu, která je vysoce dotovaná, takže zdražuje ceny elektřiny jak pro spotřebitele v domácnostech, tak i pro výrobce, a místo solárních panelů tam postupně zase zasázet nejkvalitnější brambory v České republice.

Byl jste na vojenské základně. V této souvislosti bych se rád zeptal, zda jste zastáncem povinných odvodů, či dokonce obnovení povinné vojny?

Já si dokonce myslím, že už to vše směřuje k takzvaným dobrovolným zálohám. Já sám si nedovedu představit, k čemu bude státu evidence osmnáctiletých branců, když je stejně nebude povolávat na cvičení. A pokud by někdy za 20 či 30 let nastala situace, kdy by bylo nutné povolat, tak stejně budete muset udělat evidenci novou, protože mezitím se zdravotní stav branců prokazatelně změní.

Jste vrchní velitel ozbrojených sil. Jak jste spokojen se stavem České armády?

Na rozdíl od některých jiných považuji v situaci, kdy jsme členy NATO, za naši povinnost pomáhat ve spojeneckých operacích například v Afghánistánu. Já bych šel ještě dál. Zastávám názor, že česká armáda nemá být budována jako armáda teritoriální vševojsková. Že má být založena na specializaci, dělbě práce mezi armádami členských zemí NATO, že má využívat svých komparativních výhod. Ať už jsou to rangers z Prostějova, polní nemocnice nebo protichemická jednotka A, že máme vysílat své mise tam, kde se bojuje proti mezinárodnímu terorismu, právě proto, aby tento terorismus nepronikl na naše území.

Kraj Vysočina jen za první čtvrtletí letošního roku ztratil 500 obyvatel. Nejsou za této situace uprchlíci šancí na to, jak tento trend zvrátit?

Pokud by uprchlici byli lidé typu volyňských nebo ukrajinských Čechů, prostě lidí, kteří chtějí pracovat, kteří nechtějí život na sociálních dávkách, tak bych je velmi rád přivítal. Ale uprchlíci z těch končin, o kterých spolu mluvíme, což je především severní Afrika a Blízký východ, jsou většinou lidé, kteří se nedokáží asimilovat. Což dokazují příklady z Německa, Francie nebo Velké Británie, kde se ve všech třech případech vytvořila uprchlická ghetta a kde k žádné asimilaci nedošlo. A nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit živit uprchlíky na sociálních dávkách. Myslím si, že daleko účinnější by bylo pomoci jim na jejich vlastním nebo sousedním území. Právě proto opakovaně navrhuji vyslání 6. polní nemocnice do Jordánska, kde žije asi 600 tisíc syrských uprchlíků, kteří nepochybně potřebují zdravotnickou pomoc.

Premiér nakonec při jednání EU řekl, že uprchlíky budeme přijímat na základě dobrovolnosti. Jak byste tuto situaci řešil vy?

Především bych řekl, že se musíme připravit na případný příliv uprchlíků z Ukrajiny. Protože někteří odborníci mluví o riziku státního bankrotu Ukrajiny. A pokud by k tomu došlo, tak samozřejmě můžeme očekávat migrační vlnu ze země, kde jazyková bariéra je poměrně slabá a kde můžeme s důvěrou očekávat, že tito lidé budou ochotní pracovat, a nikoli žít na sociálních dávkách. Takže s prognostickým předstihem bych zastavil jakýkoliv příliv uprchlíků ze severní Afriky a Blízkého východu, a naopak bych vytvářel, tak jak se již dnes děje v případě repatriace ukrajinských Čechů, podmínky pro rozumnou asimilaci uprchlíků z Ukrajiny.

Jste vášnivý kuřák. Jak se díváte na legislativu omezující kouření v restauracích a vůbec ve veřejném prostoru? Nechystáte se například takový zákon vetovat?

Již mnohokrát jsem prohlásil, že tento zákon nebudu vetovat, právě proto, že jsem v konfliktu zájmů. A byl bych právem obviněn v případě svého veta, že hájím své individuální zájmy nad zájmy společnosti. Nicméně to neznamená, že jsem přesvědčen o vhodnosti tohoto zákona. Jednoduché řešení by spočívalo v tom, že téměř každá restaurace má dvě místnosti, a tak ať jednu udělají pro kuřáky a druhou pro nekuřáky. A ať si návštěvníci sami vyberou. A na závěr skončím anekdotou, kterou jsem právě ve třech dnech pobytu na Vysočině velmi často citoval. Čínsky prezident mi řekl: Náš velký vůdce Teng Siao pching kouřil do 90 let. V 90 letech mu lékaři kouření zakázali. Zemřel v 91 letech.

Kulaté výročí je letos svázáno s vaším předchůdcem z Vysočiny Ludvíkem Svobodou. Jak vůbec jeho osobnost hodnotíte?

Ludvíka Svobodu hodnotím jako skvělého vojáka a špatného politika. Nemohu zapomenout na jeho působení za normalizace, i když ho částečně omlouvá jeho tehdy již špatný zdravotní stav. A mohu dodat, že příliš se nevyznamenal ani při únorovém puči v roce 1948, kdy byl ministrem obrany. Takže jako voják všechna čest, jako politik je to mírně řečeno velmi rozporuplná osobnost. To je důvod, proč jsem například navštívil pomník Bible kralické, a nenavštívil jsem Hroznatín.

V Novém Veselí jste nabídl 100 tisíc korun tomu, kdo najde diskutovaný článek Ferdinanda Peroutky. Je tato nabídka nějak časově omezena?

Není časově omezena. Já jsem trpělivý. Jenom bych dodal, že už teď docházejí desítky falzifikátů tohoto článku. Protože jsem skutečně článek četl na vlastní oči, dokáži rozeznat falzifikáty, které kolují na internetu. On je to v podstatě jenom jeden skutečný falzifikát. Zatím. Takže v každém případě doufám, že nějaký student si přes prázdniny může vydělat na další rok studia tím, že se ponoří do archivu a najde článek, který jsem četl na vlastní oči, takže vím bezpečně, že existuje.

Po skončení návštěvy zamíříte do nedalekého Nového Veselí na dovolenou. Jak dlouhá bude vaše dovolená? Co máte v plánu?

Dovolená bude trvat přibližně týden a v plánu mám přesně to, co dělám každý rok setkávat se s přáteli, které jsem celý rok zanedbával, setkávat se s krásami Vysočiny. S tím, že vzhledem k tomu, že špatně chodím, bude většina těchto návštěv kombinací jízdy autem a pěší chůze. Dojde i na slavnou plavbu na Veselském rybníce na nafukovacím člunu, na kterou se těší všichni paparazi v této republice. No v neposlední řadě jsem si s sebou vzal práci. Protože některé materiály, které mohly počkat, tak čekají na to, až budu i o své dovolené pracovat a přečtu je.