Pozadu nezůstávají ani poskytovatelé nebankovních půjček. I pro ně jsou Vánoce příležitostí, jak vydělat nemalé peníze. Reklamní kampaň v jejich podání umí najít vhodnou cílovou skupinu.

„Poptávka po úvěrech na Vysočině roste,“ potvrdila Deníku mluvčí společnosti Home Credit Olga Mužíková. „Například ve třetím čtvrtletí tohoto roku jsme obyvatelům kraje poskytli úvěry v celkovém objemu přes devadesát milionů korun, což je o sedmadvacet procent více než ve stejném období loňského roku. Přesto jsou lidé z Vysočiny ve srovnání s obyvateli ostatních regionů republiky k úvěrům spíše opatrní. V poměru k počtu obyvatel stojí Vysočina na předposledním místě žebříčku krajů.“

Sankce až 500 korun

Opatrnost je ale namístě. Myslí si to třeba havlíčkobrodský finanční poradce Petr Krajcigr. „Nabídka nebankovních půjček je u nás značná. V porovnání s cizinou si ale Češi půjčují přece jen méně,“ řekl a upozornil, že finanční gramotnost není v našich končinách valná. Důsledkem toho si peníze velice často půjčují lidé, kteří nemají jistotu, že budou moci úvěr splácet.

„Půjčky na Vánoce nebo na dovolenou, navíc ještě v nebankovním sektoru, bych nedoporučoval. Rozhodně ne těm lidem, kteří si nedovedou spočítat, kolik společnosti, od které si peníze půjčují, nakonec vrátí. Úrokové sazby se v těchto případech pohybují kolem dvaceti až pětadvaceti procent. A to je hodně. Třeba jen v pouhém porovnání s úročením běžných spotřebitelských úvěrů,“ připomněl.

Past, do které se lidé mohou dostat, necharakterizuje pouze povinnost splácet pravidelné a vysoce úročené částky, ale také sankční poplatky a smluvní pokuty, které věřitel dlužníkovi účtuje v případě, že nesplácí. „Finanční společnosti za jednu neuskutečněnou splátku inkasují i pět set korun,“ konstatoval Krajcigr.

Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplatí, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, není-li povinen platit poplatek z prodlení. Deníku to řekl pražský právník Martin Sedláček.

Smluvní pokuta

„Úroky z prodlení činí ročně dvojnásobek sazby stanovené ČNB a jsou platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 2,5 promile dlužné částky, nejméně však 25 korun za každý i započatý měsíc prodlení,“ vysvětlil Sedláček.

Smluvní pokutu jako prostředek k zajištění závazku pro případ eventuelního budoucího porušení smluvní povinnosti, mohou smluvní strany sjednat, a to jen písemně, přičemž v příslušném ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

„Sjednání peněžitého postihu dlužníka v podobě smluvní pokuty nevylučuje nárok věřitele na úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení,“ uzavřel Sedláček.