Ze Žďáru se odstěhovala například rodačka Tereza Zdražilová. „Hlavními důvody, proč jsem se odstěhovala ze Žďáru do Prahy, jsou možnosti, které velké město nabízí. Jsem kadeřnice, je zde tedy lepší vzdělávání v oboru skrze školení i třeba učení se od konkurence. Vadilo mi také, že jsou lidé na Žďársku zaškatulkovaní, nechtějí zkoušet nové věci. Na Vysočinu se však ráda vracím k rodině na návštěvu,“ podělila se o svůj názor Tereza Zdražilová. Zároveň nevylučuje, že se sem někdy v budoucnu úplně vrátí. „Přece jen je na Žďársku krásně,“ dodala s úsměvem.

Vedení města požádalo vysokou školou ekonomickou v Praze, fakultu statistiky o spolupráci. „Myslím, že je užitečné přemýšlet o městě v kontextu precizních analýz a prognóz,“ sdělil starosta Žďáru Martin Mrkos. Odliv lidí v produktivním věku chce město řešit.

U nemocnice v Novém Městě vznikne nové parkoviště. Foto: se souhlasem nemocnice
Konec hledání místa k parkování: u novoměstské nemocnice vyroste parkoviště

Vědět, na čem město je, je důležité také dle místostarosty Rostislava Dvořáka. „Například máme možnost na základě čísel vidět, jak velký je přetlak žádostí o umístění do domovů pro seniory. To je problém, na který také musíme reagovat,“ uvedl.

Statistiky a analýzy provedl děkan a profesor fakulty informatiky a statistiky Jakub Fisher společně s kolegou Petrem Mazouchem, vedoucím katedry ekonomické statistiky.

Průměrný věk ve Žďáře 44,9 let

Ohlédnutí za sčítáním lidí, domů a bytů, které probíhá jednou za deset let, poskytlo současná i minulá data. „Z retrospektivy v nich vidíme, že od roku 2001, 2011 až po rok 2021, to znamená každých deset let, město Žďár nad Sázavou přijde zhruba o dva tisíce obyvatel, kteří na jeho území obvykle bydlí. Za deset let město ztrácí deset procent svých obyvatel,“ řekl Fischer.

Za posledních deset let došlo k desetiprocentnímu úbytku počtu obyvatel. „Ve věkové skupině dětí do čtrnácti let ubylo pět procent, produktivní populace od patnácti do čtyřiašedesáti let je to minus devatenáct procent. Ve skupině seniorů pětašedesát let a více je to naopak plus dvacet sedm procent. Průměrný věk ve Žďáře během posledních deseti let vzrostl o tři a půl roku. Tedy z 41,4 let na 44,9 let,“ sdělil neradostné statistiky Fischer.

Z hlediska srovnání s blízkým okolím je Žďár nad Sázavou dokonce jednou z nejstarších obcí v rámci území obce s rozšířenou působností. „Průměrný věk je ve Žďáře 44,9 let, například obec Vysoké má průměrný věk 35,5 roku. To je skoro o deset let méně než ve Žďáře,“ dodal Fischer.

Historické slavnosti ve Velkém Meziříčí
Právo útrpné i bitvy o čest a slávu: Velké Meziříčí poznalo středověk. Podívejte

Fischer s Vazouchem připravili také prognózy, jak by to vypadalo v příštích deseti a v příštích dvaceti letech, pokud by se ve městě nic nezměnilo. „V roce 2031 bychom ve Žďáře byli již dvanáct za deset. Ztratili bychom dalších dvanáct procent obyvatelstva. Horší je však věková struktura. Proti současnému stavu by bylo dětí za deset let o třiadvacet procent méně. Za dvacet let dokonce o pětačtyřicet procent. Seniorů by za deset let bylo o osmnáct procent více. Za dvacet let zhruba stejně, počet poté nerostl,“ nastínil budoucnost Fischer.

U seniorů se statistika zaměřila na počet obyvatel starších osmdesáti let a více. „Je to proto, že předpokládáme, že tato skupina má zvýšené nároky na zdravotní péči a sociální služby. V této skupině v roce 2021 bylo 1 100 osob starších osmdesáti let, za deset let jich bude 1 600 a za dalších deset let 2 000. V podstatě téměř dvojnásobek oproti současnému stavu,“ uvedl Fischer. Pokud se nic nezmění, budou důchodci tvořit více než třetinu populace Žďáru.

Starosta Mrkos zmiňuje, že věk populace Žďáru souvisí s jeho historií. „Žďár měl v padesátých letech asi tři tisíce obyvatel. Poté, s příchodem firmy Žďas se populace násobně rozrostla. Jednalo se ale o umělý růst, jak fabrika rostla a pak zase klesala, tak se to odráželo i na Žďáru a na věkové struktuře obyvatelstva. Se Žďasem přišlo spoustu lidí v produktivním věku, po letech jsou to právě ti senioři, kteří začínají dominovat,“ vysvětlil Mrkos.

Mladí lidé volí obce

Fischer přinesl možnosti, které Žďáru mohou pomoci. „Stárnutí není hrozba, stárnutí je výzva. V kratším období je to otázka připravenosti města na zvýšenou poptávku po službách z pohledu starších osob. Zlepšit se musí propagace města jako místa, kde se dá bydlet a žít, a přitom třeba pracovat v jiném městě. Žďár musí být centrem oblasti, protože vidíme, že poměrně mladí lidé volí obce. Pokud se sem nenastěhují, mohou zde pracovat, trávit volný čas nebo se podílet na společenském životě,“ navrhuje Fischer.

Tento tým vařil guláš v takovém množství, že ráhno držící kotlík přetížil. Museli jej pak podepírat.
Gurmánský zážitek: v Uhřínově vařili kotlíkové guláše. Podívejte se

Město má také řešení, jak s prognózami bojovat. Myslí však také na starší generaci. „V minulosti jsme představovali katalog bydlení. Žďár se chce v budoucích letech výrazně otevřít lidem z předražených regionů, kteří budou hledat nějaké dostupné místo pro život. Jak z hlediska cenové dostupnosti bydlení, ale také vybavenosti a dostupnosti služeb a kvality života. Myslím, že i umístění na vlakové ose Praha – Brno je atraktivní. Pomáhá také trend home office, kdy lidé nemusí každý den dojíždět do práce, ale pracují z domu. To jsou všechno trendy, které by mohly přitáhnout právě mladé lidi,“ řekl Mrkos.

Město se připravuje také na stárnutí populace. „Co se týče bydlení pro seniory, nyní máme rozpracovaný projekt družstevního bydlení, který bychom chtěli doplnit o různé služby. Jedná se například o lékařskou péči, rehabilitaci, dovozy nebo donášku obědů,“ doplnil Mrkos.