„Dělám ve fabrice za dvanáct tisíc hrubého. Na tři směny a se spoustou přesčasů, když je zrovna potřeba. Všechny mi je samozřejmě neproplatí, a i když plním normu, vždycky se najde něco, proč nám pak ve výplatě odměnu strhnou. Nejde jen o mě, mají to tak všichni. Takže když pak od někoho slyším, že kdybych pořádně makala a neflákala se, tak mám peněz dost, jsem pořádně naštvaná," popsala osmadvacetiletá žena ze Žďáru nad Sázavou, která si z osobních důvodů nepřála zveřejnit svoje jméno.

Podle aktuálního průzkumu agentury Median ovšem více než polovina lidí z Vysočiny s výplatou hospodaří relativně snadno a nemají větší problém s penězi vyjít. Má to být dáno i tím, že na Vysočině byli lidé vždycky zvyklí šetřit a myslet na horší časy. A plánují to dělat i nadále. „Na Vysočině, kde se šetří už nyní, se plánuje uskrovnit čtyřiačtyřicet procent dotazovaných," zveřejnila agentura jeden z výsledků průzkumu.

Do světa za prací

„No ono taky člověku nic jiného nezbude, než výdaje, které pro něj nejsou životně důležité, stáhnout na minimum. Jenže jednou to už dál nepůjde. Chystám se proto vycestovat za prací do zahraničí a využít toho, že ovládám tři světové jazyky, protože chci vydělat peníze a zabezpečit se. Nemíním tady živořit od výplaty k výplatě. Chci mít jednou rodinu, což si momentálně rozhodně dovolit nemůžu," prohlásil Ivo Hlaváček ze Žďáru nad Sázavou. „Nemyslím si, že v cizině bude snadné se uplatnit, ale mám možnost to zkusit," dodal mladý muž.

Hůře ekonomickou situaci vnímá starší generace. Senioři, kteří se dožili důchodu, ale mají strach, jak dlouho s ním budou schopni při stále se zvyšujících životních nákladech, které valorizace nepokryje, vycházet. „Beru důchod devět tisíc korun a z toho pět dám za bydlení. Něco mám našetřeno, kdyby bylo nejhůř, a naštěstí jsem zatím zdravá. Co bude dál nevím. A moje dvaapadesátiletá dcera nedávno přišla o práci," konstatovala penzistka Anna Ludvíková ze Žďáru nad Sázavou.

Se svým příjmem v rámci republiky podle průzkumu obtížně vycházejí téměř dvě třetiny obyvatel. Nejhůře to vnímají Jihočeši, tam má finanční problémy 73 procent respondentů, o moc lepší to není v Karlovarském a Pardubickém kraji. Nejvíce plánují šetřit dotazovaní v Královohradeckém kraji.

Průměrná mzda v ČR podle Českého statistického úřadu loni meziročně stoupla o 665 korun, tedy na 25 101 korun. Byla tak vyšší o 2,7 procenta. Reálně po odečtení inflace ale klesla o 0,6 procenta.

Nejnižší průměrnou mzdu 21 274 korun v loňském roce brali lidé v Karlovarském kraji, nejvíce si lidé vydělali v hlavním městě, a to průměrně 32 621 korun. V obou krajích byl zároveň nejnižší meziroční nominální nárůst mezd dvě procenta.