„Je to můj mazlík,“ tituloval letadlo, se kterým přiletěl ze Šeborova u Velkého Meziříčí.
„Naštěstí manželka lítá se mnou, takže je to doma bez problémů,“ usmál se.

Proč jste si vybrali zrovna letadla z první světové války?
Dlouhá léta jsme lítali na rogalech. Pak jsme zkoušeli ultralighty, ale to už nebylo úplně ono. Tohle byl takový kompromis, že člověk sedí venku. A když sedí venku, tak to musí být éro z první světový.

Jak se k těmto strojům shání technická dokumentace?
Tohle není pravá replika. Hlavně jde o zmenšeninu, abychom se vešli do váhy pro ultralehká letadla. Namaloval to náš kamarád Mára, který to samozřejmě i upravil, aby to bylo přizpůsobený dnešnímu provozu. Postavil nám dvě éra a to třetí jsem si tři roky dělal sám.

Když se tak na to dívám, tak třeba i podpěry křídel asi nejsou úplně přesná kopie. Předpokládám, že původně tyto díly kovové nebyly.
Jasně, původně měla tahle letadla dřevěný podpěry, my máme duralový. Ostatně i kostra toho našeho stroje je nějaký chromolybden doplněný dřevem. Už je to, co se týče pevnosti, super. A navenek to taky dobře vypadá.

A co vnitřek letadla? Máte tam třeba moderní přístroje pro komunikaci s letištěm?
To je bohužel nový. (smích) Ale je to potřeba.

Takže výjimku, že máte repliku veterána, dostat nemůžete?
Teoreticky by to šlo. Ale každý, kdo se tady začne trochu pohybovat po letištích, už prostě musí komunikovat, aby byl trochu v obraze. Přiletět třeba sem, kde je spousta letadel, bez rádia, je docela špatný.

Kolik vás tenhle koníček stojí na benzinu?
Všichni tam máme motory Subaru, co se dávají normálně do aut. Vybrali jsme si je, protože jsou laciný. Mohli jsme si vzít buď rotaxy, který stojí řádově kolem čtyř set tisíc, nebo tohle, co máme my a co vyjde do stovky. Volba je pak jasná, i když je to těžkej motor. A abych zodpověděl vaši otázku, spálí to běžně dvanáct až patnáct litrů za hodinu.

Říkal jste, že vám to trvalo tři roky, než jste letadlo postavil. Co je tedy na tom nejsložitější?
Všechno. (smích) Nejhorší je to postavit za relativně málo peněz. Člověk se proto snaží leccos obejít, i tak mě to vyšlo bez motoru a nějakých přístrojů na 350 tisíc. Nepočítám hodiny, co jsem na tom strávil. Musím ale říct, že mi to vlastní stavění letadla chybí.

------------------

Jihlava o víkendu hostila Letecký den

Jihlavsko - Historické stroje i moderní proudová letadla. To všechno v sobotu nabídl jihlavský Letecký den.

Stovky diváků, které na henčovské letiště dorazily, si mohly vybrat, čemu z leteckého dávají víc přednost. Ukázaly se repliky letadel z první světové války, přihlížející však zároveň potěšily i přelety proudových strojů z letecké základny v Náměšti nad Oslavou. Své umění předvedla i řada akrobatických pilotů.

„Hlavně ale letos vyšlo počasí. Když jsme tady byli minule, hodně pršelo, takže jsme si to pořádně neužili,“ našla jeden z kladů letošního ročníku Leteckého dne jedna z divaček Soňa Cardová.

Děti, které už přehršel letadel, vrtulníků, rogal, kluzáků nebo parašutistů nebavila, si našly zábavu na řadě atrakcí, které byly v areálu letiště také připraveny.