„Nikdo se proti tomu neohradil a i zdravotní komise rady města shledala, že zachování pohotovosti ve Žďáře je potřebné,“ tvrdí žďárská starostka Dagmar Zvěřinová. „Dá se předpokládat, že tomu tak bude i v příštích letech. Pohotovost využívají i návštěvníci města, příští rok navíc čeká město několik velkých akcí, například setkání křesťanské mládeže,“ dodala starostka Zvěřinová. Žďárští zastupitelé jsou názoru, že pohotovost je ve městě a jeho spádové oblastipotřebná.

Pohotovost je ve žďárském okrese nadstandardně zřízena a placena z městských peněz ještě ve Velké Bíteši, kde na její fungování vedení města ročně přispívá čtyřmi sty tisíci korunami.

LSPP v Bíteši funguje, ale pouze ve svátky. „Se žádnou změnou zatím nepočítáme,“ vyjádřil se bítešský místostarosta Tomáš Kučera.

V Novém Městě je pohotovost zajišťována a placena krajem Vysočina jakožto zřizovatelem nemocnice, v níž je LSPP umístěna. Od letošního roku byly ordinační hodiny zkráceny s ohledem na utlumený zájem veřejnosti ve večerních hodinách. Do čekárny LSPP nejčastěji přicházejí lidé s virózami, při náhlých bolestech pohybového aparátu, s akutními zažívacími problémy a dalšími zdravotními problémy, se kterými jindy míří k praktikovi. Téměř na každém oddělení novoměstské nemocnice se však drží pohotovost, takže v případě, že pacient akutně potřebuje pomoc specialisty, míří obvykle přímo tam.

V Bystřici nad Pernštejnem pohotovost z důvodu ztrátovosti a nevytíženosti zrušili již před několika lety, ve Velkém Meziříčí začátkem loňského roku. „Pohotovost u nás byla nevyužívaná, nemělo smysl ji držet dál a vkládat do ní další finance,“ poznamenal bystřický místostarosta Josef Vojta.

----------------

Záchranka dostala více peněz na provoz

O 17 milionů a 49 tisíc korun byl krajem Vysočina navýšen příspěvek na provoz záchranky. Kdyby jej byli krajští zastupitelé neschválili, již během léta by hrozilo, že by musela být uzavřena některá výjezdová stanoviště.

„Tím bychom se však mohli dostat do kolize s platnou vyhláškou, protože záchranáři by nesplňovali dojezdové časy,“ uvedl náměstek hejtmana kraje Vysočina Libou Joukl.

Finanční plán této krajem zřizované příspěvkové organizace vykazuje předběžně letos ztrátu přes třicet milionů korun, na čemž se podílí několik faktorů. „Zvýšil se počet výjezdových stanovišť, vzrostly o pětadvacet osob počty nových zaměstnanců a tím pádem i náklady na mzdy, které však nepokrývají platby od pojišťoven, a havarovalo několik záchranářských vozidel,“ vyjmenoval některé z důvodů potřeby navýšení provozních nákladů hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.

Pro krajskou záchranku začnou během prázdnin jezdit tři nové sanitky, do konce roku zdravotnické zařízení posílí ještě o další dvě rychlá auta. „Záchranáři u nových vozů oceňují především standardně nabízený pohon všech čtyř kol, který na Vysočině v zimním období zlepšuje jízdní vlastnosti,“ sdělil hejtman.

V kraji funguje celkem dvacet výjezdových stanovišť záchranky se sedmadvaceti posádkami. Ve žďárském okrese je jich v provozu pět. Ve Velké Bíteši a Novém Městě na Moravě vyjíždějí sanitky Rychlé záchranné pomoci (posádka bez lékaře), v Bystřici nad Pernštejnem, Velkém Meziříčí a Žďáře nad Sázavou jsou výjezdová stanoviště Rychlé lékařské pomoci (posádka s lékařem).