Zvláště stav lesů na Vysočině a s ním spojená kůrovcová kalamita představuje v poslední době velmi závažný problém. „Situace v Kraji Vysočina se s ohledem na vývoj počasí citelně zhoršuje. Od ledna do listopadu evidujeme milion kubíků vytěženého dříví. Standard za celý rok je přitom pět set tisíc kubíků. Od roku 2017 se těží pouze nahodilé těžby větrného nebo kůrovcového charakteru,“ popsal kritický stav na Vysočině krajský ředitel Lesů České republiky Jan Sovák.

Obdobný katastrofický scénář potvrzují i další odborníci. „Vysočina bude jiná. Zda bude bezlesá, to bude záležet na vývoji počasí v příštích letech. A také na schopnostech a možnostech majitelů lesy obnovit a vysázet znovu. Pokud dojde k agresivnějšímu rozvoji kalamity, pak o některých oblastech pochybuji, že tam bude možné lesy včas obnovit,“ přidal se lesní správce a zároveň člen expertní skupiny lesníků CZECH FOREST think tank Miloš Kučera.

Závažnost situace dokládá také spuštění takzvané kůrovcové mapy, kterou lze nyní dohledat na internetu. Zobrazuje nejen vytěžené plochy, ale i další schnoucí lesy. „Pokud mluvíme o kalamitě, tak Vysočina velmi rychle dohání kraje Moravskoslezský a Olomoucký. Já osobně považuji nástup kalamity na Vysočině za mnohem agresivnější a rychlejší,“ poznamenal Miloš Kučera.

Beseda s hejtmanem Kraje Vysočina Jiřím Běhounkem v Hotelu Gustav Mahler v Jihlavě.
ONLINE: Diskuze s hejtmanem Kraje Vysočina Jiřím Běhounkem

Podle hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka má krajský úřad v tomto případě jen velmi málo možností. Pomocnou ruku musí lesníkům a majitelům lesů podat především stát. „Kraj nemůže dělat prakticky nic. Nemůže změnit přístup státu. Mluvíme o tom už pět let a snažíme se do toho stát zatáhnout. Byli jsme první, kdo začal pracovat na kalamitním štábu, navrhujeme podpořit lesní školky, dokonce jsme na to i připravili peníze. Vedeme jednání s ministerstvem zemědělství i životního prostředí. Nedovedu si představit, co víc by mohl kraj udělat,“ posteskl si Jiří Běhounek.

Masové kácení spojené s kůrovcovou kalamitou má i svou další stránku. Tím, že je dřeva hodně, dochází k velkému poklesu cen. Majitele lesů ale čekají v budoucnosti nemalé finanční náklady na následné zalesňování vykácených ploch. „Celková škoda za Českou republiku v roce 2018 činí zhruba 18 miliard korun. Je to škoda způsobená propadem cen a dočasným vymýcením porostu. V příštím roce se škody odhadují na třicet miliard. Taková částka někde musí chybět. Podle mě nebudou mít majitelé lesa prostředky na obnovu porostů po kalamitě a na následnou péči o porosty. Musíme si uvědomit, že pokud někomu uschnul les tak dalších třicet až čtyřicet let bude mít pouze náklady, ale příjem žádný,“ nastínil neradostnou situaci vlastníků lesů Miloš Kučera.

Nejhorší stav lesních porostů v Kraji Vysočina je na Třebíčsku, Jemnicku a Dačicku. Naopak nejlépe se zatím situace jeví ve Žďárských vrších, u Kamenice nad Lipou a Javořice, která spadá pod lesní správu v Telči. „My majitelům ztráty nenahradíme. Ale stát by měl vypsat dotace na podporu zalesnění. Není to záležitost krajská nýbrž republiková, stát se k tomu musí přihlásit,“ konstatoval Jiří Běhounek.

Krajský ředitel Lesy ČR Jan Sovák.
Situace na Vysočině se s ohledem na vývoj počasí citelně zhoršuje

Zvýšit svou aktivitu by měl stát podle hejtmana Kraje Vysočina i v případě dostavby pátého bloku jaderné elektrárny v Dukovanech. Také v této situaci musí padnout rozhodnutí ze strany státu. „Hraje se tady podivná hra, všichni mají plná ústa bezpečnosti, ale aby někdo řekl ano, s pátým blokem se počítá, to se zatím nestalo. Jaderná elektrárna zásadním způsobem ovlivňuje půlku Kraje Vysočina a část jižní Moravy, ale ti, kteří o dostavbě rozhodují, nesedí v sídle Kraje Vysočina. My můžeme pouze jednat s jednotlivými institucemi, žádat prezidenta, aby nás podpořil, ale Dukovany fakt nedostavíme,“ zkritizoval postup státu Jiří Běhounek.

Podle vládních činitelů by se životnost dukovanské jaderné elektrárny mohla prodloužit o deset let, výstavba nového bloku se ale stále odsouvá. „Prodlužování životnosti jaderných elektráren je ve světě běžné. Dukovany jsou po technické stránce v dobrém stavu a mají na to, aby se provozovaly dalších šedesát let. Otázkou je, kolik to bude stát a zda se to vyplatí. Osobně si myslím, že prodlužování životnosti bude složité i proto, že Dukovany budou časem jednou z nejstarších jaderných elektráren v Evropě a bude složité obhájit, že mají fungovat dál,“ přispěchal s vysvětlením, proč začít co nejdříve s dostavbou pátého bloku, Martin Uhlíř - ředitel společnosti Dukovany II, která má výstavbu nového bloku elektrárny na starosti.

Na dostavbu jaderné elektrárny bude zapotřebí okolo tří tisíc lidí. Sehnat kvalitní zaměstnance je ovšem v poslední době další z čím dál více diskutovaných problémů. Kraj se snaží nejrůznějšími způsoby podporovat učňovské i střední školství, zajistit potřebný počet kvalifikovaných zaměstnanců firmám ovšem nedokáže. „Pro vlastní provoz pak budeme potřebovat zhruba další tisícovku lidí. Pokud technické obory na školách nebudou dostatečně zastoupeny, pak to bude velký problém. Osobně bych byl strašně rád, kdyby se Česká republika vrátila do pozice, kterou měla ve třicátých letech minulého století, kdy jsme byli v technických oborech špička,“ poznamenal Martin Uhlíř.

Ilustrační foto. Kůrovcového dřeva přibývá, zájem o něj není, lesníci prodávají pod cenou.
Petiční výbor sněmovny slibuje lesníkům podporu v boji s kůrovcem

„Deficit zanedbaného učňovského školství se nepodaří obnovit hned. Zatím to firmy řeší zaměstnáváním lidí ze zahraničí. Jiná možnost není. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je opravdu velký a bude se muset řešit,“ přidal se předseda představenstva a generální ředitel jednoho z největších zaměstnavatelů na Vysočině firmy Motorpal Radim Valas.