Kroužkování této malé sovy však není rozhodně jednoduchou záležitostí. Vzhledem k tomu, že sýc rousný hnízdí výhradně v dutinách starších stromů, je nutná také přítomnost takzvaného „stromolezce“, který se k otvoru do hnízda dostane.

„U tohoto hnízdiště jsme byli již v druhé polovině května, kdy se nám povedlo okroužkovat samici. Nebylo to s ní jednoduché, uletěla se do blízkých mladých stromů a odmítala se přemístit, takže jsme s nimi museli třást tak dlouho, až si to rozmyslela,“ popsal nedávné peripetie Jaromír Čejka ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy.

V úterý měla přijít na řadu mláďata, podle ochranářů zhruba tři týdny stará. Ačkoliv bylo jisté, že samice při poslední návštěvě pracovníku Správy CHKO seděla na vejcích, bez chvíle napětí, zda tam mladí sýci budou, se podle Čejky kroužkování nikdy neobejde. „Sýc rousný má totiž samozřejmě své nepřátele. Mezi ně patří například větší sovy, ale především také kuna lesní. Ta totiž dokáže po kmeni stromu vyšplhat v podstatě jakkoliv vysoko,“ říká Jaromír Čejka.

Vyjmutí mláďat z hnízda se ujal Michal Fiala, který jako stromolezec s ochranáři spolupracuje. Když se za pomoci horolezecké techniky dostal k dutině buku, ochranáři si oddychli – v hnízdě se nacházela čtyři mláďata.

Ta byla vzápětí bezpečně transportována na zem, kde dostala stříbrný kroužek. „Zhruba tři týdny staří sýci jsou na kroužkování ideální. Jejich končetiny už jsou dost velké na to, aby z nich kroužek nemohl sklouznout,“ popisuje Jaromír Čejka. Ačkoliv mláďata byla v hnízdě čtyři, způsobilá k focení byla pouze tři z nich – čtvrté bylo ještě příliš malé na to, aby se udrželo na nohou.

------------------

Hnízdění sýců závisí na potravinové nabídce

Zatím čtyři hnízdící páry sýců rousných evidují ochranáři v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy. Pamatují ale i roky, kdy jich tu hnízdilo kolem dvanácti. „Uvažujeme-li tedy, že víme asi o čtvrtině párů, mohlo jich tu tehdy být kolem padesátky,“ říká Jaromír Čejka ze Správy CHKO Žďárské vrchy.

Ačkoliv dospělých ptáků je podle něj v této lokalitě poměrně dost, k hnízdění se páry uchylují jen tehdy, je-li dostatečně bohatá potravinová nabídka a najdou-li vhodné hnízdiště. Sýci si totiž hnízda stavějí pouze v dutinách, které v kmeni stromu zůstávají po činnosti datla. Těmto stromům se pak říká doupné a jsou označeny modrým trojúhelníkem, který má varovat lesníky před kácením této dřeviny.

„Potravu této malé sovy tvoří především hlodavci, například norník rudý nebo hraboš mokřadní,“ popisuje Čejka. V době, kdy je potravy málo, sýci nejenže méně hnízdí, ale vysedí-li mláďata, vyvedou jich méně než v dobách potravinové hojnosti. Průměrně však mají samice čtyři mláďata, výjimečně i pět nebo šest. Po vylíhnutí zůstávají mladé sovy na hnízdě zhruba dvacet pět dní, kdy jsou ještě zcela závislé na matce.

I poté, co se dostanou z dutiny, však setrvávají ještě asi tři týdny v okolí hnízdiště a samice o ně pečuje. Sýc je noční pták a za potravou se tedy vydává za tmy. V úterý po poledni, kdy ochranáři mladé sýce kroužkovali, tedy samice odpočívala mimo hnízdo. „Dá se ale předpokládat, že je někde opodál a pozoruje nás,“ dodává Čejka.