Proč se ptáci kroužkují?
Důvodů je celá řada. Jde hlavně o výzkum ptačího stěhování a zjištění tras tahů jednotlivých ptačích druhů.

Předpokládám, že nekroužkujete každého vrabce…
Z druhů vyskytujících se v České republice kroužkujeme v podstatě ty, ke kterým máme nejblíže. Existují určitá omezení, jež vydává kroužkovací stanice při Národním muzeu v Praze, které druhy se smí, a které by se neměly kroužkovat. V tom druhém případě jde například o zvláště chráněné druhy a potom také o nejběžnější druhy, jako jsou například už zmínění vrabci.

Kroužkovatelem se může stát každý?
Každý ne. Musí to být odborník, který prokáže své znalosti jednotlivých ptačích druhů, složí zkoušky a zajistí si licenci. Tu je nutno každý rok obnovovat.

Které ptáky nejčastěji kroužkujete na území CHKO Žďárské vrchy?
Naším erbovním ptákem je skorec vodní, se kterým už máme dlouholeté dobré zkušenosti. Na vodě si všímáme i ledňáčka říčního a konipase horského. Co se týká skalních útvarů, tak tam věnujeme pozornost výrovi velkému a krkavci velkému. A pochopitelně že kroužkujeme i ptáky ve volné krajině, ať už to jsou dutinoví hnízdiči jako sovy, datel černý či holub doupňák. Kroužkují se také černí a bílí čápi.

A co když do Žďárských vrchů zabloudí okroužkovaný pták odjinud?
Existují tiskopisy kroužkovací stanice, kde na jedné straně je informace o tom, kdy, kde, kým a jaký druh byl kroužkován, na straně druhé pak údaje, kde, kdy a kým byl kroužek nalezen. Zapisují se i informace kontrolních odchytů, takže máme představu o pohybu kroužkovaného ptáka. To se pak zpracovává do map, a je zajímavé, kterými směry a do jakých vzdáleností se ptáci vydávají. Existují rovněž takzvané odečítací kroužky, které lze přečíst i za pomoci dalekohledu. Používáme je například u čápů.

Jak by měl postupovat člověk, který kroužek najde?
Jsme vděčni za každý nalezený kroužek, má pro nás cenu zlata. Jestliže se někomu podaří kroužek najít, určitě by nás měl kontaktovat.

Helena Zelená Křížová