Lepší ptačí máma, než je samice krkavce, snad ani neexistuje. „Jelikož krkavec velký hnízdí často již v únoru, musí samice navzdory mrazu a dalším nepříznivým klimatickým podmínkám sedět vytrvale na vejcích,“ upozornil Jaromír Čejka ze Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. I následnou péči o obživu mláďat samice nezanedbává a pomáhá jí samozřejmě také samec. Oba přinášejí do hnízda potravu, kterou mladým krkavcům podávají natrávenou.

Dalším mýtem je podle ochranářů i obraz krkavce velkého jako dravce aktivně lovícího lesní zvěř. „Předně – krkavec není dravec, ale pěvec. Pro lov větších savců není uzpůsoben,“ zdůraznil Petr Mückstein, zoolog Správy CHKO Žďárské vrchy.

Dominantní složku krkavčí potravy tvoří podle něj hlavně nejrůznější zdechliny. Ve chvíli, kdy člověk uvidí krkavce velkého hodovat například na srně, to tedy automaticky neznamená, že ji ulovil. Pokud už se tento černě zbarvený pták do lovu pustí, jeho nejčastějším cílem jsou drobní živočichové jako například myši nebo ptáci.

Naproti tomu mýtem rozhodně není vysoká inteligence krkavců. Kdysi se drželi tito ptáci poměrně často v zajetí a dokázali se naučit mluvit, podobně jako další zástupce čeledi krkavcovitých – kavka obecná. Ochranáři ale upozorňují, že oba druhy jsou chráněné zákonem a chovat je v zajetí tedy není dovolené.