Od doby, co v obci vlastní platidlo mají, jí mohou místní používat například v kadeřnictví Dany Zobačové. „Před lety za mnou s návrhem přišel tehdejší starosta. Souhlasila jsem. Od té doby naší korunou zdejší zákaznice platí. Já jim vracím klasické koruny a pak za to mohu například zaplatit poplatek za odpady,“ vysvětlila kadeřnice, jak netradiční měna funguje.

Internetové stránky dobrovolných hasičů z Bohdalova na Žďársku.
Zlatý erb: nejlepší web mají hasiči z Bohdalova, obhájili vítězství z loňska

Netradiční způsob placení však letos nejspíš nebude fungovat. Podle starosty Jiřího Housky za to mohou účetní nesrovnalosti. „Měli jsme chybu v účtování, na kterou nás upozornili auditoři. Musíme to dát do pořádku. Letošní emisi měny jsme proto prozatím zastavili a ještě nejsme rozhodnutí, jestli ji letos vůbec budeme mít,“ řekl starosta.

Houska zároveň nastínil, jak by se mohla zdejší cenina v následujících letech proměnit. „Chtěli bychom, aby se koruna v nějaké podobě udržela. Jsme s ní spokojení. Z papírové podoby bychom však přešli na virtuální. Šlo by třeba o kartu podobnou skipasu, kterou by si lidé dobíjeli. Pracovně tomu říkáme křižánecký bitcoin,“ dodal Houska s tím, že měna z loňska bude platit do konce července.

Proč Křižánky vlastní měnu mají?

Hlavním cílem vydávání lokální měny je podpora místní ekonomiky a využití cestovního ruchu pro rozvoj obce. Křižánky proto vydávají prostřednictvím své obchodní společnosti emisi bankovek a sadu dvou mincí Křižánecké koruny.

Bankovky jsou v nominální hodnotě 100, 50 a 5 korun. Mince mají hodnotu 5 korun, přičemž slouží pouze jako pamětní předmět, nikoli jako platidlo. Bankovky mají omezenou platnost a nevrací se na ně. Kurz Křižánecké koruny a Koruny české je nastaven pevně 1:1.

Pokud by na změnu podoby oběživa došlo, tak by jí nejspíš přestala využívat právě kadeřnice Zobačová. „U mě zákaznice nemohou kartou platit, takže bych do této možnosti nešla,“ popsala. Zobačová doplnila, že cenina pro ni dosud měla praktický význam. „Zaujalo to ale i turisty. Zákaznice, které naši měnu neznaly, ji pak chtěly vyměnit za klasické peníze. Je to pro ně suvenýr podobně jako pohledy či známky,“ přiblížila obyvatelka Křižánek.

Křižáneckou korunu naopak nikdy nezačal používat hostinský Libor Sýkora. „My jsme se do projektu bývalého starosty nezapojili. Ani nás nikdo neoslovil. Přišlo mi tehdy odvážné, že se vůbec někdo do toho pouštěl. Za ty roky se tím nikdo u nás nepokusil zaplatit. A jsme spíše restaurací pro turisty než místní. Proto nás nijak neovlivní, jak to nakonec s platidlem dopadne,“ uvedl podnikatel.