Výrobou pilníků se v minulosti v Křižánkch zabývaly mnohé rodiny. S tímto řemeslem, které obyvatelům až do druhé světové války pomáhalo zajistit obživu, souvisí i necelé dva kilometry dlouhá naučná stezka s názvem Za pilníkáři na Český kopec. Má šest stanovišť a začíná před křižáneckým úřadem. Z Českého kopce cesta dál vede k cyklotrase, kde vpravo směřuje modrá turistická značka k Milovským perničkám. Přírodní památka rozkládající se na území o rozloze 10,4 hektaru se nachází v nadmořské výšce 757 metrů nad mořem. Tři skalní útvary dosahují výšky až pětadvacet metrů, nahoře je značená vyhlídka. Název údajně pochází od slova perničky, zdrobněliny slova pernice, což byla mísa s drsným vnitřním povrchem, v níž se třel uvařený mák. Proto se říká osmi „mísám“ na vrcholcích skal, které pernice připomínají, perničky. Prohlubně patrně vznikly erozní aktivitou, pověsti jim ale přisuzovaly různý původ a účel, například i to, že byly vytvořeny ke kultovním účelům, sloužily k zapalování strážních ohňů, případně se používaly k drcení obilí.

Od Milovských perniček cesta po modré značce dál míří kolem skal Čtyři palice v nadmořské výšce 723 metrů. Útvar je složen ze tří hlavních skal s názvy Děvín, Paličatá, Tvrz a nízkého hřebene Opomenutá. Téměř svislou západní stěnu hlavního bloku ukončují čtyři ‚palice‘. Říká se jim Sfinga, Kobyla, Paličák a Bašta. Označená vyhlídka je přístupná i turistům bez výstroje.