Do základní školy vyrážíme v pondělí osmého ledna krátce po půl osmé autem z Dolní ulice. „Cesta trvá většinou mezi deseti až dvaceti minutami. Hodně záleží na počasí a dopravě. Dneska je zima, takže více lidí vyjede později, protože musí škrábat,“ uvažuje nahlas Jana Morkusová.

Ta auto využívá, protože následně jezdívá do práce. Běžně však s dcerou chodívají pěšky nebo využívají autobus. „Jenže i to má své nevýhody,“ rozvíjí dál s tím, že na trase jsou kritická místa.

Základní škola Švermova
Ve Žďáře přibude další školní ulice. Zvýší bezpečnost a usměrní dopravu

Jedno ze složitějších míst je hned vedle ve Studentské ulice. Kříží se tu totiž supermarket s poliklinikou. A o kousek dál je gymnázium a velké městské parkoviště. „Když člověk vyjíždí z vedlejší ulice a je dopravní špička, tak se načeká. Není výjimkou, že tu řidiči jeden na druhého houkají. Dneska jsme měli štěstí, bylo to klidnější,“ popisuje maminka, zatímco pokračuje po Neumannově ulici.

Tam potkáváme několik strážníků i dobrovolníků v reflexních vestách. Ti na přechodech dohlíží na dopravu. „Je dobře, že tady takhle každé ráno stojí. Rozhodně to pomáhá. Když to v minulosti nehlídali, jezdili řidiči divočeji. Nedodržovali padesátku a vůbec je nezajímalo, že do školy chodí děti. Jenže jsem zažila, že si srolovali okénko a toho dobrovolníka okřikli,“ komentuje žďárská obyvatelka.

Hlídá přechody před školou kvůli autům. Děti mi říkají dědo, říká Jiří Matoušek
Hlídá přechody před školou ve Žďáře. Děti mi říkají dědo, říká Jiří Matoušek

Dalším místem, kde musí dávat Jana Morkusová větší pozor, je Smetanova ulice. V ní je maximální povolená rychlost do třiceti kilometrů za hodinu. Na místě je i měřič rychlosti. „Jenže kdo chce, tak ho stejně ignoruje a jede rychleji. Přitom už za rohem je základní škola. A před ní stojí ještě střední zdravotnická škola,“ přibližuje máma žačky.

Společně chodívají i pěšky. „Hlavně na jaře, když je teplo. Jenže i to může být nebezpečné. Stalo se mi už, že mě srazil cyklista,“ dodává.

Video: Cesta k základní škole Palachova, kde přibude školní ulice

Zdroj: Deník/Jiří Kašpárek

Úplně spokojená není ani s autobusy. „Jezdí sice vyloženě školní linky, jenže je využívá i veřejnost, takže to žádná výhoda není. A když si lidé potřebují nabít kartu, tak se to postupně protáhne. Nejbližší zastávka je pak na nádraží, takže by pak dítě stejně muselo jít přes hlavní silnice. Navíc není žádná sranda, když malé dítě musí pořád táhnout velký batoh. Pořádně se to pronese,“ vyjmenovává žena pro a proti.

S novým školním rokem se ve Žďáře vrací také školní ulice. Omezení je kratší
S novým školním rokem se ve Žďáře vrací také školní ulice. Omezení je kratší

Posledním bodem, který zkouší její nervy, je parkoviště u školy.

„Stačí, aby se tam potkala třeba čtyři auta naráz. Což ráno není nic zvláštního. Pak je obtíž vymotat se a zase v klidu odjet. A to někteří rodiče vozí děti až přímo ke škole. Na parkovišti ani nemá cenu auto zkoušet nechávat. Většinou je plné. Stačí, že se člověk musí vytočit, protože za ním čekají další auta, kde jsou také děti. A couvat není dobrý nápad,“ říká žena za volantem. Celá cesta zabrala čtvrt hodiny.

Maminka ze Žďáru proto doufá, že školní ulice pomůže. „Nevím, jestli to tak skutečně bude. Kéž by. Nejvíc mi však záleží na tom, aby se děti dostaly v pořádku do školy. A pak jsme se po ní ve zdraví potkali,“ přeje si.